Ochrana před hlodavci

S přibývajícími chladnými dny se do stájí i lidských obydlí stěhují nezvaní hosté, které láká teplo a potrava – hlodavci.

Monitorovací systémy

Používání technologií pro monitorování chování zvířat patří k ověřeným způsobům, jak zvýšit efektivitu a přesnost řízení stáda, a tím i celkovou produktivitu výroby mléka či masa. Hlavním důvodem pro zavádění technologií v rámci monitoringu zvířat je potřeba optimalizace jejich zdraví a plodnosti.

Vážení zvířat

Pravidelné zjišťování živé hmotnosti hospodářských zvířat je jedním z nejdůležitějších úkolů zootechnika na každé farmě. Pravidelným vážením získá chovatel údaje, které jsou nezbytné pro rozhodování o zootechnických opatřeních u všech kategorií skotu a prasat. Hmotnost úzce souvisí se zdravotním stavem zvířete a má velkou vypovídací schopnost o kondici zvířat. Pravidelným vážením má chovatel přehled o přírůstcích a díky tomu je schopen velmi pružně reagovat na změny a optimalizovat krmnou dávku.

Zjišťovat hmotnost zvířat lze několika způsoby:
Nejjednodušší, ale nejméně přesnou metodou je zjišťování hmotnosti odhadem. V některých případech (předselekce, orientační posouzení kondice) může tento způsob stačit, a je nutno uznat, že velmi zkušení chovatelé jsou schopni odhadnout hmotnost poměrně přesně – vyžaduje to však velkou zkušenost a cvik – je potřeba zvířata dostat takzvaně „do oka“.

Měřením – pomocí měřící pásky, kterou měříme obvod hrudníku na vzdálenost dlaně za lopatkou. Měřit lze také obvod hrudníku a šikmou délku těla od hrbolu kloubu ramenního k hrbolu kosti sedací. Údaje jsou na pásce uvedeny v centimetrech a živou hmotnost zjistíme porovnáním naměřených hodnot s hodnotami v tabulce.

Pro získání opravdu kvalitních údajů je jednoznačně nejobjektivnější vážení zvířat. Nepostradatelným pomocníkem při vážení skotu i ostatních hospodářských zvířat je kvalitní váha. Na trhu jsou k dostání ližinové nebo deskové váhy.
Pokud se rozhodneme pro deskové váhy, musíme zajistit, aby se zvíře během vážení nedotýkalo ani neopíralo o nic ve svém okolí. Pokud by se tak stalo, došlo by ke zkreslení naměřené hodnoty. Tento typ vah je často používán jako průchozí s umístěním v uličkách pro průběžné orientační vážení jednotlivých zvířat.
Na ližinovou váhu můžeme umístit fixační klec s posuvnými dveřmi, nebo dveřmi s fixačním čelem. Výhodou zde je, že zároveň se zvážením zvířete můžeme provést i některé veterinární úkony, odčervení apod. V tomto případě však klec stojící na ližinách musí být usazena tak, aby se ničeho jiného nedotýkala, jinak by došlo ke zkreslení naměřené hodnoty. Protože je celá klec umístěná na ližinách váhy, může se zvíře uvnitř klece dotýkat jejích stěn, dokonce se o ně, i drbat, aniž by došlo ke zkreslení navážených hodnot. Tato váha se často umisťuje do uličky v manipulačních prostorách.

Na e-shopu Forst Agro najdete celou řadu závěsných i tenzometrických vah.
Závěsné váhy jsou vhodné pro orientační vážení (nejen pro zvířata).

Špičkové indikátory zaznamenávají širokou škálu informací o zvířatech, a navíc mají řadu užitečných funkcí, jako například:

• nastavení různých skupin, kdy dle potřeby zobrazuje statistická data skupiny počet nahraných dat, průměrná váha ve skupině, celková váha skupiny, minimální a maximální váha ve skupině.
• efektivní sběr informací s bezdrátovým připojením ke čtečkám EID
• automatické nulování po každém zvířeti eliminuje z vážení hmotnost nečistot, které zvíře na váhu naneslo
• možnost přenosu dat do mobilu, na flash disk, nebo do cloudu
• výpočet a zobrazení denního přírůstku a porovnání s předchozími váženími
• sledování léčebných zákroků a medikací a možnost přidávání poznámek k jednotlivým kusům

Indikátory mají ochranu proti vodě, prachu a nárazům, k jejich robustnosti přispívají zesílené zaoblené rohy a dvojvrstvé pouzdro. Displej je reflexní s jasným podsvícením, což umožňuje pohodlnou práci za jakýchkoli podmínek, od nejjasnějšího denního světla až po šero ve stáji.

Dodržování zásad při vážení

• Váha musí být instalována na rovině
• Váha musí být vyvážena
• Pokud váha není vybavena automatickým systémem pro identifikaci a ukládání dat, je nutno naměřené údaje pečlivě zapsat

Antimikrobiální rezistence

Víte, co je antimikrobiální rezistence?
Víte o opatřeních EU k jejímu zmírnění?
Antimikrobiální rezistence (AMR) je tématem, které může mít dopad na každou farmu. Proto přinášíme souhrnné informace o všem, co potřebujete vědět.

Co je AMR?
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC, European Centre for Disease Control) varovalo, že bakterie u lidí, potravin a zvířat nadále vykazují rezistenci vůči nejznámějším antimikrobiálním látkám. Co to znamená? Znamená to, že léčba, která byla kdysi účinná, nyní začíná svou účinnost ztrácet, protože bakterie si proti nim vytvořily odolnost. AMR se vyvíjí přirozeně v průběhu času, obvykle prostřednictvím genetických změn a pokud jsou antimikrobiální látky nadužívány nebo zneužívány, může se její nástup urychlit.

Jak se AMR vyvíjí
Antibiotika poskytují lék na bakteriální infekci, ale bakterie si proti nim vytvářejí rezistenci. Vývoj rezistence výrazně urychluje nadužívání nebo zneužívání antibiotik. Lékaři/veterináři by měli předepisovat vhodné antibiotikum pouze v případě potřeby a ve správných dávkách při léčbě lidí/zvířat. Hlavní riziko nakažení rezistentním patogenem (superbugem) je ve zdravotnickém zařízení, protože nemocniční odpad může kontaminovat životní prostředí antibiotiky. I když ne každý nositel superbugu onemocní, mikrob se šíří a stává se častějším. Superbugy ze zvířat mohou být přenášeny na člověka potravou živočišného původu a mohou u něj způsobit onemocnění. I živočišné výkaly mohou obsahovat rezistentní bakterie a končí v prostředí nebo na potravinářských plodinách, které konzumujeme. Bakterie v životním prostředí (např. na rostlinách) mohou být vystaveny působení antibiotik (např. z odpadních vod). To může urychlit vývoj rezistence u těchto mikrobů, která se později rozšíří na člověka nebo zvířata.
Od roku 1980 nebyly nalezeny žádné nové třídy antibiotik: antimikrobiální péče a prevence a kontrola infekcí u lidí a zvířat jsou proto kriticky důležité, aby se zajistilo, že stávající antibiotika zůstanou účinná.

Jaká opatření pro prevenci nebo boj proti AMR byla dosud přijata?
Některé vlády (zejména zemí EU) a sdružení (americká společnost IDSA pro infekční choroby) zavedly opatření ohledně informování a boje proti AMR. Evropský parlament zahájil kampaň proti zneužívání antibiotik, která vyvrcholila nařízením schváleným v prosinci 2018. Toto nařízení vstoupí v platnost na konci roku 2021. Boj proti AMR je složitý, protože je náročné zajišťovat dostatečnou prevenci infekcí při současném používání stávajících antimikrobiálních látek obezřetně a pouze v případě potřeby.

Nařízení EU:
• Omezit používání antibiotik u hospodářských zvířat, určených k produkci potravin (s cílem zabránit výskytu rezistentních bakterií v potravinách)
• Omezit používání antimikrobiálních látek jako preventivní opatření při absenci klinických příznaků infekcí
• Omezit metafylaktické užívání antibiotik (léčba skupiny zvířat, u nichž pouze jeden vykazuje známky infekce, musí být poslední možností)
• Žádná antibiotika nesmí být použita k podpoře růstu zvířat
• Dovážené potraviny musí splňovat normy EU

Neterapeutické používání antibiotik se postupně ukončuje. Smí být použity pouze v případě vysokého rizika infekce a jejich přijetí musí být schváleno a zdůvodněno veterinárními lékaři. Vláda EU se však zavázala financovat další výzkumné studie o nových antimikrobiálních látkách.

Jaký to může vliv na chod mléčných farem?
Antibiotika se u dojnic někdy používají jako prostředek pro „zachycení všeho“. To je běžný případ farem se zastaralými technologiemi nebo tam, kde odmítají nové přístupy a informace. Zdaleka nejčastějším obdobím, kdy se přístup „zachyťte vše“ praktikuje, je zasušování pomocí dlouhodobě působících antibiotik. To je však mnohem méně běžné u chovatelů, kteří aplikují přípravky pro ochranu struků, aby uchovali co nejlepší zdraví vemene v období stání na sucho. Pravděpodobně nejrizikovější je případ, kdy farmáři krmí telata kravským mlékem ošetřeným antibiotiky. To je velmi kontraproduktivní, protože tím se také buduje antibiotickou rezistenci ve stádě.

Jak se připravit na omezení antibiotik
Znáte důsledky omezení používání antibiotik? Jste připraveni na ně reagovat?
Jak jsme si již vysvětlili výše, někdy se antibiotika užívají během období zasušování dojnic. Užívání těchto látek je často přísně omezeno, i když jsou veterináři nadále doporučovány a předepisovány. Jak tedy mohou producenti mléka nahradit tato antibiotika a úspěšně čelit nadcházející změně v jejich legislativě?

Názor prof. Alfonsa Zecconiho z Univerzity v Miláně
Profesor Zecconi je toho názoru, že po brzké změně právních předpisů týkajících se AMR bude ještě důležitější věnovat pozornost správnému welfare krav během dojení. Antibiotika se běžně používají k zasušení stáda (plošné zasušování, Blanket Dry Cow Therapy). Aby se jejich užívání snížilo, stále častěji se objevuje jiná metoda, označovaná jako selektivní zasušování (Selective Dry Cow Therapy). To se již praktikuje v severní Evropě a Izraeli.

Důležité zásady pro úspěch při zasušování jsou:
• Důsledné a přesné sledování zdraví vemene.
• Zavedení a udržování důkladné úrovně hygieny dojení.
• Optimalizace krmení.

Prof. Zecconi a jeho tým ve spolupráci s místními producenty a zpracovateli mléka provedli testování v terénu, které spojuje ideální kritéria pro zohlednění počtu somatických buněk při poslední kontrole užitkovosti před zasušením. Antibiotika při zasušování mohou být aplikována, pokud počet somatických buněk přesáhne 100 000/ml u prvotelek a 200 000/ml u krav na druhé a vyšší laktaci, nebo byla u krávy diagnostikována klinická mastitida. Jinak není užití antibiotik oprávněné (zejména jakmile vstoupí v platnost nová nařízení). Testování v terénu ukazuje, jak lze při tomto přístupu snížit užívání antibiotik až o 50%, ale podle očekávání jsme také zaznamenali nárůst bakteriálních infekcí po porodu. Důrazně proto doporučujeme během období zasušování věnovat zvýšenou pozornost stavu vemene a také použít přípravky aplikované do struku pro jeho ochranu. Nelze změnit jeden parametr v rovnici (zastavit užívání antibiotik), aniž byste přizpůsobili ostatní (hygiena, dojení, krmení atd.). Zdá se, že zdraví a welfare stáda bude v budoucnosti stále důležitější.
_{Zdroj: Informatore Zootecnico nr. 11/2020; Ruminantia mensile, Sanità 07-2018 -17 Luglio 2018 - Di Shmulik Friedman}

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.