Ochrana před hlodavci

S přibývajícími chladnými dny se do stájí i lidských obydlí stěhují nezvaní hosté, které láká teplo a potrava – hlodavci.

Antimikrobiální rezistence

Víte, co je antimikrobiální rezistence?
Víte o opatřeních EU k jejímu zmírnění?
Antimikrobiální rezistence (AMR) je tématem, které může mít dopad na každou farmu. Proto přinášíme souhrnné informace o všem, co potřebujete vědět.

Co je AMR?
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC, European Centre for Disease Control) varovalo, že bakterie u lidí, potravin a zvířat nadále vykazují rezistenci vůči nejznámějším antimikrobiálním látkám. Co to znamená? Znamená to, že léčba, která byla kdysi účinná, nyní začíná svou účinnost ztrácet, protože bakterie si proti nim vytvořily odolnost. AMR se vyvíjí přirozeně v průběhu času, obvykle prostřednictvím genetických změn a pokud jsou antimikrobiální látky nadužívány nebo zneužívány, může se její nástup urychlit.

Jak se AMR vyvíjí
Antibiotika poskytují lék na bakteriální infekci, ale bakterie si proti nim vytvářejí rezistenci. Vývoj rezistence výrazně urychluje nadužívání nebo zneužívání antibiotik. Lékaři/veterináři by měli předepisovat vhodné antibiotikum pouze v případě potřeby a ve správných dávkách při léčbě lidí/zvířat. Hlavní riziko nakažení rezistentním patogenem (superbugem) je ve zdravotnickém zařízení, protože nemocniční odpad může kontaminovat životní prostředí antibiotiky. I když ne každý nositel superbugu onemocní, mikrob se šíří a stává se častějším. Superbugy ze zvířat mohou být přenášeny na člověka potravou živočišného původu a mohou u něj způsobit onemocnění. I živočišné výkaly mohou obsahovat rezistentní bakterie a končí v prostředí nebo na potravinářských plodinách, které konzumujeme. Bakterie v životním prostředí (např. na rostlinách) mohou být vystaveny působení antibiotik (např. z odpadních vod). To může urychlit vývoj rezistence u těchto mikrobů, která se později rozšíří na člověka nebo zvířata.
Od roku 1980 nebyly nalezeny žádné nové třídy antibiotik: antimikrobiální péče a prevence a kontrola infekcí u lidí a zvířat jsou proto kriticky důležité, aby se zajistilo, že stávající antibiotika zůstanou účinná.

Jaká opatření pro prevenci nebo boj proti AMR byla dosud přijata?
Některé vlády (zejména zemí EU) a sdružení (americká společnost IDSA pro infekční choroby) zavedly opatření ohledně informování a boje proti AMR. Evropský parlament zahájil kampaň proti zneužívání antibiotik, která vyvrcholila nařízením schváleným v prosinci 2018. Toto nařízení vstoupí v platnost na konci roku 2021. Boj proti AMR je složitý, protože je náročné zajišťovat dostatečnou prevenci infekcí při současném používání stávajících antimikrobiálních látek obezřetně a pouze v případě potřeby.

Nařízení EU:
• Omezit používání antibiotik u hospodářských zvířat, určených k produkci potravin (s cílem zabránit výskytu rezistentních bakterií v potravinách)
• Omezit používání antimikrobiálních látek jako preventivní opatření při absenci klinických příznaků infekcí
• Omezit metafylaktické užívání antibiotik (léčba skupiny zvířat, u nichž pouze jeden vykazuje známky infekce, musí být poslední možností)
• Žádná antibiotika nesmí být použita k podpoře růstu zvířat
• Dovážené potraviny musí splňovat normy EU

Neterapeutické používání antibiotik se postupně ukončuje. Smí být použity pouze v případě vysokého rizika infekce a jejich přijetí musí být schváleno a zdůvodněno veterinárními lékaři. Vláda EU se však zavázala financovat další výzkumné studie o nových antimikrobiálních látkách.

Jaký to může vliv na chod mléčných farem?
Antibiotika se u dojnic někdy používají jako prostředek pro „zachycení všeho“. To je běžný případ farem se zastaralými technologiemi nebo tam, kde odmítají nové přístupy a informace. Zdaleka nejčastějším obdobím, kdy se přístup „zachyťte vše“ praktikuje, je zasušování pomocí dlouhodobě působících antibiotik. To je však mnohem méně běžné u chovatelů, kteří aplikují přípravky pro ochranu struků, aby uchovali co nejlepší zdraví vemene v období stání na sucho. Pravděpodobně nejrizikovější je případ, kdy farmáři krmí telata kravským mlékem ošetřeným antibiotiky. To je velmi kontraproduktivní, protože tím se také buduje antibiotickou rezistenci ve stádě.

Jak se připravit na omezení antibiotik
Znáte důsledky omezení používání antibiotik? Jste připraveni na ně reagovat?
Jak jsme si již vysvětlili výše, někdy se antibiotika užívají během období zasušování dojnic. Užívání těchto látek je často přísně omezeno, i když jsou veterináři nadále doporučovány a předepisovány. Jak tedy mohou producenti mléka nahradit tato antibiotika a úspěšně čelit nadcházející změně v jejich legislativě?

Názor prof. Alfonsa Zecconiho z Univerzity v Miláně
Profesor Zecconi je toho názoru, že po brzké změně právních předpisů týkajících se AMR bude ještě důležitější věnovat pozornost správnému welfare krav během dojení. Antibiotika se běžně používají k zasušení stáda (plošné zasušování, Blanket Dry Cow Therapy). Aby se jejich užívání snížilo, stále častěji se objevuje jiná metoda, označovaná jako selektivní zasušování (Selective Dry Cow Therapy). To se již praktikuje v severní Evropě a Izraeli.

Důležité zásady pro úspěch při zasušování jsou:
• Důsledné a přesné sledování zdraví vemene.
• Zavedení a udržování důkladné úrovně hygieny dojení.
• Optimalizace krmení.

Prof. Zecconi a jeho tým ve spolupráci s místními producenty a zpracovateli mléka provedli testování v terénu, které spojuje ideální kritéria pro zohlednění počtu somatických buněk při poslední kontrole užitkovosti před zasušením. Antibiotika při zasušování mohou být aplikována, pokud počet somatických buněk přesáhne 100 000/ml u prvotelek a 200 000/ml u krav na druhé a vyšší laktaci, nebo byla u krávy diagnostikována klinická mastitida. Jinak není užití antibiotik oprávněné (zejména jakmile vstoupí v platnost nová nařízení). Testování v terénu ukazuje, jak lze při tomto přístupu snížit užívání antibiotik až o 50%, ale podle očekávání jsme také zaznamenali nárůst bakteriálních infekcí po porodu. Důrazně proto doporučujeme během období zasušování věnovat zvýšenou pozornost stavu vemene a také použít přípravky aplikované do struku pro jeho ochranu. Nelze změnit jeden parametr v rovnici (zastavit užívání antibiotik), aniž byste přizpůsobili ostatní (hygiena, dojení, krmení atd.). Zdá se, že zdraví a welfare stáda bude v budoucnosti stále důležitější.
_{Zdroj: Informatore Zootecnico nr. 11/2020; Ruminantia mensile, Sanità 07-2018 -17 Luglio 2018 - Di Shmulik Friedman}

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Zdraví vemene – prevence mastitid I

Několik jednoduchých opatření, která pomáhají zabránit mastitidě a dalším infekcím vemene!

Každý, kdo pracuje s dojnicemi si je vědom toho, jak snadno může dojít k infekci vemene. Přinášíme několik tipů na snadná opatření, která vám pomohou tomu zabránit.

Ruce fungují jako prostředek pro šíření přenosu bakterií

Podívejte se na své ruce: jejich čáry, záhyby a možná i praskliny představují ideální prostředí pro ukrývání bakterií. Navíc čím více jsou popraskané, tím těžší je udržovat je v čistotě. Dále je prokázáno, že bakterie způsobující mastitidu mohou na lidské ruce přežít až 3 dny! Proto je důležité věnovat hygieně rukou náležitou pozornost a správně je čistit, aby při případném kontaktu s infikovanými vemeny nedocházelo k nakažení dalších krav ve stádě. Někdy však ani to nestačí.

Nošení rukavic pomáhá chránit zdraví struků
V průběhu posledních 40 let prošla standardní rutina dojení významnými a nevratnými změnami. Také se velmi výrazně zpřísnily požadavky na hygienu a kvalitu mléka. Potřeba funkční bariéry mezi lidskýma rukama a vemeny krav je nyní nutností a měla by být součástí standardního postupu při práci na každé farmě.
Studie* provedená v prostředí dojíren na vybraných farmách v Anglii prokázala přítomnost škodlivých bakterií u 50 % vzorků získaných z rukou dojičů. Po umytí dezinfekčními prostředky se množství bakterií snížilo, ale stále zůstalo 30 % z nich. Je snazší čistit rukavice než ruce! Stejný výzkum ukázal, že když dojiči používali rukavice a namočili je do vhodného dezinfekčního prostředku, snížil se manuální přenos patogenů z krávy na krávu. Navíc rukavice můžete po použití jednoduše zahodit a vyměnit za nový pár, což s rukama samozřejmě není možné!
*_{National Institute for Research in Dairying in England}

Rukavice nejsou prospěšné jen z hlediska zdraví vemene, ale také chrání ruce dojičů před dlouhodobým působením vlhkosti a desinfekčních prostředků. V neposlední řadě jsou jako preventivní nástroj poměrně levné! Na použitých rukavicích lze nalézt o 75 % méně bakterií než na holých rukou. Když porovnáte náklady spojené se záněty vemene a náklady na pořízení rukavic, rozhodnutí je jednoduché! Díky nízkým nákladům lze jen doporučit jednorázové používání rukavic, protože při opakovaném nasazování hrozí popraskání a protržení.

Vyberte si správné rukavice!

V ideálním případě vybrané rukavice dokáží splnit následující požadavky:

• Přiléhat a působit jako druhá kůže
• Umožňovat přirozené pohyby rukou
• Musí být správně nasazeny a je nutné zvolit správnou velikost, aby nedošlo k jejich protržení (to se stává především na koncích prstů) a kontaminaci mléka
• Musí být dokonale čisté a bez látek dráždících pokožku

Pokud se podaří pro dojiče vybrat vyhovující rukavice, nebudou mít s jejich nošením žádný problém. Některé typy rukavic mají uvnitř také zvlhčující látky, které mohou pomoci chránit ruce dojičů před nepříznivými podmínkami, ve kterých pracují.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.

Mastitidy: Nepřítel číslo 1 v moderních mléčných farmách II

Jak je poznat, jak s nimi bojovat, jak je porazit

Hlavními příčinami nízké ziskovosti na většině moderních farem jsou obvykle mastitida a nízká úroveň reprodukce, přičemž oba tyto problémy spolu úzce souvisí. Nyní už víme téměř všechno, co o mastitidě potřebujeme vědět! V tomto díle našeho seriálu si představíme hlavní nástroje a zbraně, které jsou nám k dispozici v boji proti zánětům vemene. Vaším prvním a nejlepším spojencem jsou vysoce kvalitní strukové návlečky.

Návlečky jsou pro dojení tím, čím jsou pneumatiky pro auto. Řídili byste auto s vysoce opotřebovanými pneumatikami? Ne, protože víte, že opotřebované pneumatiky mohou zvýšit pravděpodobnost nehody a snížit účinnost ovládání vašeho vozidla.
Nyní, když víme, jaké dopady může mít mastitida na ziskovost a efektivitu stáda, je důležité si uvědomit i to, jak zásadní roli při dojení hrají strukové návlečky. Příliš často se zapomíná, že jsou prvním kontaktním bodem mezi citlivou tkání struku a dojicím strojem.
Pokud se strukové návlečky dostatečně často nemění, jejich účinnost začne klesat. V EU se doporučuje jejich výměna každých šest měsíců nebo po 2 500 dojeních (podle toho, co nastane dříve), v USA, kde složení kaučukových směsí obsahuje méně černého uhlíku (vzniká při nedokonalém spalování), vyžadují návlečky výměnu po asi 1 200 dojeních.

Výzkum provedený na wisconsinské univerzitě dospěl k závěru, že stárnutí návlečky má za následek snížení maximálního průtoku mléka, zvýšené výkyvy podtlaku, prodlouženou dobu dojení a snížení podtlaku v ústí hlavice strukového násadce. Rovněž byl zaznamenán slabý, ale stálý trend snížení průměrného průtoku mléka. Na úrovni celého stáda se tyto skutečnosti projevily v pomalejším dojení, delší dobou nasazení dojicí soupravy a vyšším prokluzování návlečky. Stejné výsledky ukázaly i výzkumy provedené v Ústavu pro zdraví zvířat (Institute of Animal Health) ve Velké Británii.  Docházelo ke zvýšenému prokluzu návlečky a také bylo častěji pozorováno nežádoucí zabarvení struků po sejmutí soupravy. Opotřebená návlečka, používaná déle než pro asi 2500 dojení, je rovněž méně účinná při dodojování.
Kromě snížení účinnosti při dojení dochází při opotřebení i k mírným změnám ve složení gumy, přičemž se v důsledku usazování vápníku vnitřní povrch stává drsnějším. Agresivní čištění může navíc poškodit materiál návleček.
Pokud se snažíme ponechat si jedny návlečky co nejdéle a nejsme ochotni je ve vhodném intervalu měnit, můžeme mít pocit, že jsme ušetřili. Opak je však pravdou. Opotřebované návlečky způsobují pomalejší a delší dojení a zvýšené prokluzování návlečky. Vnitřní povrch návleček se obtížněji čistí, což zvyšuje riziko přenosu patogenů mastitidy a problémy s kvalitou mléka.

Rozumní lidé by svou rodinu nikdy neohrožovali jízdou s opotřebovanými pneumatikami – neměli bychom našim dojnicím věnovat stejnou pozornost?!
_{Zdroj: Ian Ohnstad – ředitel společnosti The Dairy Group.}

Mastitidu rozhodně není radno podceňovat. Se základními znalostmi, které nyní máte, můžete přistupovat k dojení jinak a připravit si tím lepší budoucnost pro vás i vaše krávy.

Závěrem uveďme citaci od našeho vlastního specialisty na dojení Luize Cutola:
"Konec struku je nebo by měl být pouze východem – jeho úkolem je nechat mléko odejít, ale původce mastitidy držet venku.“

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Mastitidy: Nepřítel číslo 1 v moderních mléčných farmách I

Jak je poznat, jak s nimi bojovat, jak je porazit

Věděli jste, že hlavními příčinami nízké ziskovosti na většině moderních farem jsou obvykle mastitida a nízká úroveň reprodukce? Oba tyto problémy spolu úzce souvisí. Co přesně je mastitida a proč je tak důležitá při řízení stád dojného skotu? Jak se proti ní bránit a jak ji omezit a potlačit?
Následující série příspěvků na blogu má za cíl poskytnout vám několik cenných návrhů a odpovědí na tyto otázky.

Mastitida ve zkratce

K mastitidě neboli zánětu mléčné žlázy, dochází, když se do mléčné žlázy uvolní bílé krvinky (leukocyty), obvykle v reakci na vniknutí bakterií do strukového kanálku. Mastitida může nastat také kvůli chemickému, mechanickému nebo tepelnému poškození. Mléčná žláza postižená mastitidou neprodukuje mléko a její tkáň je tvrdá a napnutá.
Mastitida je infekční onemocnění a nejčastěji se přenáší kontaktem s dojicím zařízením, kontaminovanýma rukama dojiče nebo materiálem.

Mastitida může být klinická nebo subklinická. V případě klinické mastitidy kráva vykazuje typické konečné příznaky onemocnění. Tyto případy se liší a může se dále jednat o akutní, perakutní nebo subakutní mastitidy. Klinická mastitida je nejčastěji pozorovaným případem onemocnění, kdy příznaky bývají mírný zánět vemene a viditelné změny v mléce, jako např. malé sraženiny.

Dlouhodobě se opakující a přetrvávající případy mastitidy se označují jako chronické. Často s chronickou mastitidou může dojít k nevratnému poškození vemene a tyto krávy pak musí být bohužel vyřazeny.

Subklinická mastitida je přímo indikována vysokým počtem somatických buněk. Nejsou zde pozorovány žádné zjevné klinické příznaky onemocnění a žádné viditelné změny ve složení mléka. Subklinická mastitida je pravděpodobně způsobena nakažlivými patogeny. Přítomnost těchto patogenů může být detekována pomocí testu elektrické vodivosti mléka. V současné době se provádí v automatizovaných a robotických dojicích systémech. U subklinické dojnice může dojít ke snížení mléčné užitkovosti kvůli vysokému počtu somatických buněk, a navíc představuje možné riziko infekce pro ostatní krávy ve stádě.
Mastitidy mohou mít též obrovský dopad na efektivitu hospodaření každé farmy.

Proč je výskyt mastitid klíčovým faktorem pro ziskovost farmy?

Vědecká studie provedená v Německu uvedla, že „jediný případ mastitidy může znamenat ztrátu až kolem 531 EUR! “*Tato suma zahrnuje náklady na léčení antibiotiky, ztráty produkce a zvýšení reprodukčních nákladů.
_{* Bernd Lührmann (2013) - Německo}

Následující tabulka uvádí o kolik nižší může být mléčná užitkovost při určitém počtu somatických buněk (PSB):

		Ztráty v produkci mléka (kg)
Lineární skóre	PSB	1. laktace	2 a více laktací
0-2	12.500 – 50.000	0	0
3	100.000	90	180
4	200.000	180	360
5	400.000	275	545
6	800.000	365	730
7	1.000.000	460	910

Dopad mastitidy na úroveň reprodukce

Kdy byla mastitida diagnostikována	Interval (dny)	Service perioda (dny)	Inseminační index
Před 1. inseminací	94	114	1.6
Mezi 1. inseminací a zabřeznutím	71	137	2.9
Když je březost již potvrzena	71	92	1.7

Výše uvedené údaje jasně ukazují, že mastitida negativně ovlivňuje ekonomiku farem. To spolu s kolísáním cen na trhu mléka komplikuje situaci farmářům, jejichž zájmem je vedle ziskovosti také vysoká užitkovost stáda a při udržení dobrého zdraví a kondice krav.
Pokud jde o příjmy, počítá se každá kapka prodaného mléka!

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Onemocnění telat – Klostridiové infekce

Onemocnění způsobená klostridiovými infekcemi mohou v chovech skotu i malých přežvýkavců představovat poměrně dlouhodobý a úporný problém. Vyskytují u všech kategorií skotu a mezi nejohroženější skupinu patří právě telata. Jakými opatřeními je můžeme ochránit?

Hyperkeratózy – jak jim předcházet?

Opatření, které je třeba zavést, abyste se vyhnuli hyperkeratóze a zvýšili zdraví a užitkovost stáda!

V předchozím příspěvku, věnovaném hyperkeratóze, jsme si vysvětlili, že malé množství zrohovatělé kůže na konci struku je normální stav a není třeba se znepokojovat. Je však důležité vědět proč se tam tvoří, abychom byli schopni omezit jeho šíření nebo dokonce přechod do vážnějšího onemocnění, jako je hyperkeratóza.

Čeho si tedy v chovu všímat a na co si dát pozor?

Dobrá kondice vemene a struků závisí na mnoha faktorech, některé jsou fyziologické a jiné ovlivňuje vnější prostředí.

Zde jsou ty hlavní a nejrozšířenější:

U krávy

• Tvar konce struku a délka (výskyt hyperkeratózy je pravděpodobnější u delších a špičatých struků)
• Postavení struků
• Mléčná užitkovost
• Fáze laktace (vyšší výskyt hyperkeratózy v pozdější fázi laktace)
• Rychlost a doba dojení
• Věk (vyšší riziko hyperkeratózy u starších krav)

U dojicího zařízení

• Podtlak (vyšší riziko představuje větší podtlak při rychlejším toku mléka)
• Doba dojení
• Typ návlečky

Management stáda

• Frekvence dojení (při dojení 3x denně stráví krávy s nasazenou dojicí soupravou o 40 % více času)
• Přiměřená stimulace spouštění mléka (postup přípravy krávy); interval mezi prvním kontaktem se struky a nasazením dojicí soupravy by měl být optimálně 1-2 minuty

Jako klíčový pro zvládnutí hyperkeratózy se zdá být faktor doby dojení. Obecně platí, že dlouhá doba dojení, tedy čas s nasazenou dojicí soupravou je hlavní příčinou nadměrné hyperkeratózy na koncích struků. Protože je však žádoucí vysoká produkce mléka, dojicí souprava musí být na krávě nasazena déle. Pokud ale promyslíme a dodržíme správný postup, lze i pro tento problém najít řešení. Nejprve věnujte alespoň 10 až 20 sekund čištění struků a oddojení prvních 3-5 střiků z každého struku, abyste dosáhli maximální stimulace spouštění mléka. Poté ještě před nasazením dojicího stroje ponechte prodlevu 1 až 2 minuty, aby se zajistil optimální průtok mléka. Také se ujistěte, že dojicí zařízení je správně seřízeno a pravidelně udržováno.
Kromě toho je vhodné v chladném zimním počasí použít speciální prostředek na ošetření vemene, který působí proti vysušení pokožky struků. Suchá kůže je totiž náchylnější k popraskání, což celý problém ještě více komplikuje.

Jakých dalších známek si můžeme všimnout?

Překrvení konce struku: po sejmutí dojicí soupravy by struky měly být měkké, vláčné a růžové. Pokud zpozorujete jejich překrvení, měli byste zkontrolovat, zda nedošlo k předojení nebo jiným problémům, jako je nadměrný podtlak v komoře strukového násadce nebo nedostatečná stimulace vemene. Ze stejných důvodů se na strucích můžou objevit otoky, který mají za následek zarudnutí nebo namodrání.  
Také zčervenalý prstenec poblíž báze struku může být způsoben podtlakem v komoře násadce, předojením nebo nevhodnou návlečkou.

Jak jsme si tedy uvedli, kondici struků je možné mít pod kontrolou pomocí správné dojicí rutiny při dojení, správného výběru návleček a správného seřízení dojicího zařízení. Bohužel, podobně jako většinu onemocnění ve stádě, nelze ani hyperkeratózu zcela vymýtit. Je však důležité si uvědomit, že už i pouhá schopnost omezit její výskyt může být důležitým faktorem pro zlepšení užitkovosti i kvality mléka ve vašem podniku!

Zdroje:

• BOVINE HYPERKERATOSIS (X-DISEASE): A REVIEW WILLIAM HANSEL AND KENNETH I~CENTEE Colleges of Agriculture and Veterinary Medicine, Cornell University Ithaca, N. Y.
• MSDVET MANUAL - Diseases of bovine teats
• http://www.teathealth.com/howtoscore.asp
• Mein et al. AABP-NMC International Symposium on Mastitis and Milk Quality in Vancouver, BC, Canada, September 13-15,2001
• Ghislain Coppejans “Mastitis & Teat evaluation” presentation.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.

Onemocnění vemene – Hyperkeratóza

Zdravé struky, spokojené krávy, spokojení chovatelé

Když se řekne onemocnění vemene, většině lidí se v první řadě vybaví záněty vemene neboli mastitidy. V chovech dojnic se však můžeme setkat i s jinými potížemi – jednou z nich je bovinní hyperkeratóza.

Bovinní hyperkeratóza: co to je a jak ji detekovat

Co to vlastně je? Hyperkeratóza na konci struku je zesílení kůže, která lemuje strukový kanálek a obklopuje vnější otvor struku. Je to normální fyziologická reakce organismu na tlak působící na pokožku struku během dojení, ale je třeba ji udržovat pod kontrolou.

Poprvé byla hyperkeratóza zjištěna a definována jako nemoc u skotu ve 40. letech 20. století ve státě New York; během 7 let se rozšířila do dalších 32 států. Nejsou k dispozici žádné přesné údaje o rozsahu finančních ztrát způsobených tímto onemocněním, ale odhady se pohybují mezi 2 až 4 miliony dolarů za sedmileté období. Kromě ztrát způsobených snížením užitkovosti došlo během 7 let k odhadované ztrátě v hodnotě 4 milionů dolarů v důsledku úhynu krav a předčasného vyřazení z chovu.

Příznakem hyperkeratózy je nejčastěji ztluštění kůže, v nejhorších případech může docházet k silnému slinění a slzení, prudkým průjmům a zánětům vemene.
Příčin vzniku hyperkeratózy je více, jedná se o multifaktoriální onemocnění: často je spojeno s chladným počasím, nesprávným používáním dezinfekčních prostředků, nesprávným nastavením dojicího zařízení (vedoucím k předojování), nedostatečnou masáží vemene během dojení nebo nedostatečným uvolňováním mléka, v některých případech může být dokonce způsobeno prokluzováním strukové návlečky.

Jak hyperkeratózám předcházet? Kontrolou a hodnocením kondice struků

Prvním krokem je posouzení kondice struků, především je třeba se zaměřit na stav v okolí ústí strukového kanálku. Výskytu hyperkeratóz ve stádě se nelze zcela vyhnout, zejména pro velké množství faktorů, které ji způsobují. Proto je nutné krávy kontrolovat dostatečně často, abyste problém zachytili v co nejranějším stadiu a udrželi tak hyperkeratózu pod kontrolou.
Hroty struků, resp. ústí do strukového kanálku jsou vstupní branou infekce, proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Pravidelnou kontrolou stavu struků získáme informace nejen o hyperkeratóze, ale zachytíme i krávy, které jsou kvůli špatnému stavu struků také více náchylné k mastitidě.
Pokud ve vašem stádu najdete přibližně více než 20 % krav s bodovým skóre na vyšším než dvě, je třeba jednat.
A co přesně znamená bodování kondice struku? Obecně uznávaný bodovací systém, schválený organizací International Teat Club, používá stupnici od nuly do čtyř. Zde na obrázcích je uveden zjednodušený čtyřbodový systém.

Cílem je dosáhnout ve stádě takového stavu, kdy méně než 15 % dojnic bude hodnoceno stupněm 3 a zároveň méně než 5 % dojnic stupněm 4. Právě to jsou skupiny krav s velkým rizikem vzniku mastitid.
Posouzení struků je třeba provádět pravidelně a důsledně, pokud možno tak, aby vždy stejný pracovník hodnotil celé stádo.
Tento praktický bodovací systém se výborně osvědčil jako prostředek při prevenci hyperkeratózy. Aby byl co nejúčinnější je třeba dodržovat následující zásady:

• Abyste zabránili šíření bakterií, používejte při kontaktu s vemenem rukavice a pravidelně je vyměňujte nebo čistěte.
• Při hodnocení kondice struků si pomozte baterkou, získáte tak jasnější obraz a celý proces se urychlí.
• Posouzení provádějte ihned po skončení dojení, kdy jsou čisté a vše je dobře viditelné.
• Pamatujte, že desinfekční a jiné prostředky mohou skrýt skutečné problémy a ovlivnit hodnocení.
• Z konce struku otřete všechny kapičky mléka, tím eliminujete nejasnosti a můžete se lépe rozhodnout.
• Kontrolujte a hodnoťte všechny čtyři struky. Pouze tak budete schopni s jistotou určit, zda je daný problém izolován od jedné strany nebo čtvrtiny vemene.

Zdroje:

• BOVINE HYPERKERATOSIS (X-DISEASE): A REVIEW WILLIAM HANSEL AND KENNETH I~CENTEE Colleges of Agriculture and Veterinary Medicine, Cornell University Ithaca, N. Y.
• MSDVET MANUAL - Diseases of bovine teats
• http://www.teathealth.com/howtoscore.asp
• Mein et al. AABP-NMC International Symposium on Mastitis and Milk Quality in Vancouver, BC, Canada, September 13-15,2001
• Ghislain Coppejans “Mastitis & Teat evaluation” presentation.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.