Mléčné krmné směsi II – složení

Základním pravidlem při výběru mléčné krmné směsi by neměla být cena, ale obsah komponent a vyhodnocení jejího efektu v podobě užitkovosti a zdraví telat. Základními složkami každé MKS jsou zdroje bílkovin a energie. Každou z komponent si nyní představíme podrobněji.

Proteinová báze

V mléčné krmné směsi by měly být v co nejvyšší možné míře obsaženy mléčné bílkoviny, které z nutričního hlediska, mají optimální poměr zastoupených aminokyselin (stravitelnost bílkovin plnotučného mléka 3. týden věku telete je na úrovni 93%), a to v porovnání s rostlinnými zdroji proteinu, které mají stravitelnost nižší (obvykle mezi 55 až 87%).
K nejrozšířenějším a nejkvalitnějším zdrojům mléčných bílkovin patří sušené mléko, sušená syrovátka a mléčný albumin. Zmiňme zde, že nativní kravské mléko, stejně jako sušené mléko obsahuje více než 75% kaseinové frakce a 25% syrovátkové frakce, zatímco u syrovátek jsou zastoupeny téměř výhradně syrovátkové frakce.
Tato znalost je pro chovatele klíčová z těchto důvodů:
Kaseinové frakce se u telat tráví ve vlastním slezu a strávené jsou za 7 až 10 hodin (vzniká kaseinový koagulát), zatímco syrovátkové frakce se tráví v tenkém střevě přibližně 4 až 5 hodin. Především u telat krmených 3× denně (8 hod. interval mezi krmeními) MKS s vyšší obsahem sušeného mléka (> 30%) se můžeme v chovech setkat se situací, kdy 5 až 23% telat (krmených objemem > 2,5l/krmení), může odmítat jedno z dílčích denních krmení (v zimě často polední), případně nevypije zcela předkládaný objem mléčného nápoje, a to právě z důvodu delší doby trávení kaseinu a delší doby pocitu nasycení. Při přechodu z tranzitní výživy (krmení plnotučným mlékem od otelených krav) na MKS by měl chovatel vždy volit takový typ výrobku/řady, který bude obsahovat vysoký podíl sušeného mléka. Náhlý přechod z nativního mléka na MKS výhradně na bázi syrovátky, a to při zachování většího objemu mléčného nápoje, způsobuje u telat významnou depresi trávení, což se projevuje tak, že více než 40% prodělá dietetický průjem.

Energetická báze

Hlavními zdroji energie v MKS by měly být pouze laktóza a tuk.
Ve směsích Telmilk je laktóza zajišťována pomocí syrovátkového permeátu, který vzniká ultrafiltrací syrovátky. Optimální báze laktózy v MKS by neměla u telat překračovat 40 resp. 45 %, aby bylo předcházeno dietetickému průjmu. Mezi nevhodné zdroje sacharidů, se kterými mají telata zejména prvních 14 dní svého věku problém, a to v důsledku nedostatečné enzymatické výbavy organismu, patří sacharóza, maltodextrin a zejména škroby.

Dalším a velmi významným zdrojem energie v MKS jsou tuky. Jsou používány dvě tukové báze, a to živočišný tuk (sádlo) a rostlinné oleje (nejčastěji kokosový a palmový olej). Velmi často se setkáváme s názorem, že vepřové sádlo (speciálně upravené) je málo stravitelné, což však neodpovídá skutečnosti, neboť jeho stravitelnost se pohybuje mezi 89 až 95 % (mléčný tuk 94 až 97 %, rostlinné oleje 90 až 96 %). Tuková báze je pro telata strategická zejména v zimních a časně jarních měsících, kdy požadavky na saturování energie jsou výrazně. Základní tuková báze MKS by měla být na úrovni 20 % a vyšší. V případě MKS platí také obecné pravidlo, že čím nižší je strategická tuková báze v MKS, tím vyšší je obvykle obsah laktózy, což může opět být jedním z prediktorů výskytu dietetických průjmů u telat.

Další komponenty

Mléčné krmné směsi obsahují také další složky, ke kterým patří aminokyseliny, vitamíny, minerální látky, okyselovadla, antioxidanty a další. Do MKS se také přidávají vybrané makro – a mikroprvky (železo, selen, zinek aj.). MKS řady Telmilk jsou standardně doplňovány také lipofilními (A, D3, E, K3) a hydrofilními vitamíny v plném spektru (B1, B2, B3, B5, B6, B12 a vit. C), ale i např. beatinem, jež přispívá k lepšímu trávení živin. Mléčné krmné směsi jsou také standardně okyselovány (kys. mléčná, kys. citronová, kys. mravenčí aj.). Součástí každé mléčné krmné směsi jsou také probiotika, která napomáhají s trávením a podílejí se na budování imunitního systému u telat.

Ukazatele kvality MKS – na co si dát pozor

Jedním ze základních ukazatelů kvality MKS je obsah popelovin a vlákniny. Hraniční hodnota obsahu popelovin je < 8 % (opt. < 7,5 %). Pokud je vyšší, představuje tato MKS i vyšší riziko z pohledu možného výskytu dietetických průjmů (hypertonický roztok, tzv. „vytahování“ vody ze střevních buněk, nebo chcete-li efekt „nasolené okurky“). Obsah hrubé vlákniny je dalším ze základních ukazatelů kvality mléčné krmné směsi, který signalizuje, jak kvalitní zdroje proteinu byly v MKS použity. Velmi kvalitní MKS složené zejména z mléčných komponent aj. obsahují obvykle do 0,15 % hrubé vlákniny, zatímco MKS s velmi vysokým obsahem např. sójové mouky, sójoproteinového koncentrátu aj. komponent, mají obsah hrubé vlákniny > 0,5 %.

Poděkování
Text je zpracován na základě článků EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT – III. mléčné krmné směsi (úvod) a EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT – IV. příprava mléčné krmné směsi, které vyšly v bulletinu Informační servis 1/020 (vydává společnost MIKROP Čebín a.s.)
Texty byly použity s laskavým svolením autora Ing. Stanislava Staňka, PhD.

Mléčné krmné směsi I – úvod

Mléčné krmné směsi, někdy označované také jako mléčné náhražky, jsou tradičním kompletním krmivem určeným pro výživu mláďat přežvýkavců v prvních několik týdnech jejich života.

Chcete dosáhnout perfektní rutiny při dojení? Pak nepodceňujte těchto 5 zásad!

Jak prostředí a nastavení dojírny, tak pracovní postupy při dojení mohou negativně ovlivnit účinnost celého procesu dojení.

Dojení ovcí a koz

Dojení ovcí a koz a zpracování jejich mléka má u nás, zejména v některých regionech dlouhou tradici. V nedávné době byly ovce a kozy chovány spíše jako zájmové zvíře, velké farmy jsou dodnes spíše výjimkou.

Chov ovcí prošel za posledních 30 let značnými změnami, které zapříčinil mimo jiné prudký pokles ceny vlny na počátku devadesátých let minulého století. Došlo k omezení chovu plemen s jednostrannou vlnařskou užitkovostí a hlavním produktem chovu ovcí se stalo jehněčí maso.
Dnes jsou v ČR nejvíce rozšířena plemena s kombinovanou a masnou užitkovostí, zatímco podíl plodných a dojených plemen je výrazně nižší. Do kontroly užitkovosti růstu, plodnosti a produkce vlny u ovcí bylo v roce 2019 zařazeno 18 390 bahnic, kdežto v kontrole užitkovosti dojných plemen ovcí bylo vedeno jenom 1326 bahnic. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo v naší republice k 1. 4. 2020 chováno zhruba 204 tis. ks ovcí a 29 tis. ks koz.
V České republice v současnosti není speciální mlékárna nebo sýrárna, která by vykupovala a zpracovávala ovčí nebo kozí mléko. Proto se kozí a ovčí mléčné produkty, především sýry, vyrábí přímo na farmách.

V drobných chovech a malých farmách (10-15 koz) se často využívá ruční dojení, protože využití dojícího zařízení zde není efektivní ani časově ani finančně.

Pro větší chovy je možno využít strojní dojení, které přináší mnoho výhod, jako vyšší produktivita práce, nižší fyzická námaha, a především nižší riziko znečištění mléka. V našich podmínkách se většinou uplatňuje systém dojení 2x denně. Pro využití strojního dojení je třeba vybrat zvířata s vhodným vemenem, zvířata, která potřebné parametry nesplňují musí být z chovu vyřazena. Uvádí se, že asi 10 % ovcí ve stádě není vhodných pro strojní dojení. Ideální vemeno ovcí pro strojní dojení by mělo být široké a hluboké, s pravidelnými polovinami a následujícími parametry:
Rozpětí struků: 60-80 mm
Šířka struků: 18-20 mm
Délka struků: 25-30 mm
Postavení struků do 45-50° - úhel od svislého středního závěsného vazu.

Při pořizování dojicí soupravy pro ovce nebo kozy je třeba mít na paměti, že tato zvířata mají specifické potřeby a nelze pro ně použít zařízení pro dojení krav. Podobně jako u krav můžeme dojit zezadu nebo z boku, tím ale podobnost končí.
Každé zařízení vyžaduje specifické nastavení podtlaku, počtu pulzů a pulzačního poměru. Také strukové návlečky a pouzdra pro ovce a kozy mají odlišný tvar a velikost než ty určené pro skot. Pro každé zvíře musí být nastaven doporučený podtlak (kozy 38 kPa ovce 40 kPa) a počet pulzů (kozy 80/min a ovce 120/ min v toleranci +/- 2pulzy).
Parametry dojicího stroje se mohou lišit jak v jednotlivých zemích, tak i u různých výrobců. Podtlak se pohybuje v hodnotách od 38 do 44 kPa. Počet pulsů za minutu kolísá v rozmezí 90-120 (Fullwood) až po 150 (Farmtec, a.s.). Pouze poměr sání ku stisku je u nás u všech výrobců jednotný 50:50 pro ovce a 60:40 pro kozy.

Pulzační poměr určuje konstrukce pulsátoru a nelze jej seřizovat!
Podtlak a počet pulzů nelze nastavit univerzálně!

Použitím nevhodného dojícího zařízení nebo při nesprávném nastavení parametrů dochází k poškozování struků a k trvalým komplikacím.

V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků roste poptávka po technologiích schopných dojit malé přežvýkavce.
Svoji řadu produktů pro dojení malých přežvýkavců má i společnost Milkrite Interpuls, která využívá nový design silikonové návlečky pro ovce a kozy. Tato řada byla vyvinuta podle výsledků mnohaletého výzkumu a úzké spolupráce s chovateli. Dojicí zařízení pro malé přežvýkavce od Milkrite | InterPuls se zaměřuje na maximalizaci ziskovosti procesu dojení při zachování vysoké úrovně pohodlí zvířat a přináší prospěch chovateli i zvířatům. Nová koncepce dojení ovcí a koz spojuje mnohaleté zkušenosti a znalosti v oblasti technologie dojení. Návlečka jemně stlačuje struk, což zajišťuje rovnoměrnou masáž struku a nenarušený krevní oběh a zároveň zabraňuje sevření konce struku. U tradičních kulatých návleček je naopak častější svírání konce struku. Nové návlečky od milkrite | InterPuls podporují pohodlí, zdraví struků a vemene a zvyšují účinnost dojení.

Hlavní funkce a výhody návleček od Milkrite | InterPuls jsou:

• Návlečka se stahuje vyváženě a vyvíjí na struk tlak rovnoměrně ze tří směrů, čímž se snižuje riziko poškození struku.
• Trojúhelníkový design návlečky pomáhá zlepšit celkový stav struku.
• Zvyšuje pohodlí zvířat během procesu dojení a zajišťuje účinné dojení.

Firma Forst Agro poskytuje kompletní nabídku dojicích souprav pro dojení ovcí a koz, včetně náhradních dílů.

V článku byly použity informace z následujících zdrojů:
Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2019, Praha 2020
Makovický, P., Margetín, M., Strojové dojenie kôz, Výzkum v chovu skotu, Vědecký a odborný bulletin, vydává Agrovýzkum Rapotín s.r.o, 2018/3
Malá, G.: Hygienické zásady získávání ovčího mléka (2009), certifikovaná metodika, VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves

Proč je systém ACR kvalitním řešením pro vaši farmu

Pro vaše stádo i finance!

Aby byla produkce mléka efektivní, je třeba mít stálou a pečlivou kontrolu nad výrobními náklady. Z toho důvodu se mnoho chovatelů dojného skotu rozhodlo vybavit své farmy systémy automatického snímání dojicích souprav – ACR (Automatic Cluster Removal systems). Hlavním cílem je obvykle ušetřit náklady na pracovní síly, ale to zdaleka není jediná výhoda, kterou mohou systémy ACR přinést. ACR dokáže přesně určit, kdy je průtok mléka dostatečně nízký, aby sejmul dojicí soupravu z vemene. Vzhledem k tomu je rychlost průtoku mléka pro efektivní funkci ACR klíčová.

Důležitost rychlosti průtoku mléka při ACR systémech
Rychlost toku mléka a zbytkové mléko ponechané ve vemenu po dojení nepochybně souvisí s účinností dojení a celkovou ochranou zdraví vemene. Sledování a aktivní ovládání těchto dvou faktorů může pomoci přizpůsobit dojírny a postupy v nich podle fyzických požadavků krávy a celkově pomoci při řízení stáda. Monitorování toku mléka je nezbytné, abychom mohli správně nastavit jeho parametry, přizpůsobit dojírnu zvířeti a následně plně využívat výhody ACR systému. Čím vyšší je nastavení průtoku, tím dříve systém určí konec dojení. Lze tedy říct, že ACR se stará o zdraví krav, protože napomáhá zabránit předojení, snižuje tlak na konce struků a tím redukuje riziko mastitidy.
Nabízí se otázka, zda existuje bod, za kterým už vyšší nastavení ACR povede ke snížení celkového nádoje mléka, a pokud ano, jak nastavit správné parametry, abychom poklesu užitkovosti zabránili?

Mějte na paměti, že každá dojírna i každá kráva je jedinečná, nemůžeme tedy stanovit nějaké univerzální pravidlo, ale můžeme se dělit o data a osvědčené postupy na základě zkušeností a případových studií. Farmáři i dojiči často zaměňují pojmy průtok mléka a objem mléka. Chovatel si může například myslet, že pokud nastaví ACR tak, aby sejmul dojicí soupravu při průtoku 600 ml/min, znamená to, že krávě ve vemenu zbývá ještě 600 ml mléka. Potom se snaží tento parametr co nejvíce snížit, aby krávu důkladně vydojil, ale to je nesprávné: průtok mléka se od objemu mléka liší. Je důležité si uvědomit, že 15–20% mléka by ve vemenu mělo zůstat. Nastavení ACR na příliš nízký průtok mléka vede k prodloužení času dojení, zbytečnému stresování zvířat, a navíc zvyšuje riziko hyperkeratózy nebo mastitidy, přičemž obojí má negativní vliv na rychlost dojení.
Studie provedená americkými vědci zjistila, že zvýšení rychlosti toku mléka na 1 200 ml/min umožnilo snížení celkové doby dojení, aniž by došlo ke změně nebo nepříznivému účinku na užitkovost nebo kvalitu mléka. Ani stav struků se nezměnil, došlo dokonce ke zlepšení. Rychlejší podojení jedné krávy přineslo i tu výhodu, že zvířata stráví méně času mimo krmiště a lože, snížila se i doba čekání na dojení.

Co je třeba vzít v úvahu při výběru ACR systému?

Na trhu je k dispozici mnoho systémů ACR, které umožňují dokonalou regulaci podtlaku a snižují na minimum jeho kolísání, protože mohou řídit parametry pulzace. Mohou zajistit plnou kontrolu nad dojicím místem díky možnosti nastavit na míru rychlost a poměr pulzace, (lze měnit už o jednu jednotku, nikoli pouze o pět, jako je tomu u méně flexibilních systémů). To znamená, že se mohou přizpůsobit nejen dojírně, ale dokonce i jednotlivým zvířatům. Tato funkce je zvláště důležitá při použití návleček s ventilky.

Hlavní výhody systémů ACR

Monitorování a řízení výrobních nákladů – Díky možnosti nastavení správných parametrů dojení můžete získat větší množství mléka nejvyšší kvality za kratší dobu při udržení zdravého vemene.

Úspora nákladů na pracovní sílu – V závislosti na velikosti stáda: například dojírnu pro 12 krav bude schopen obsloužit 1 dojič místo dvou.

Vyšší flexibilita – Práce v zemědělství se v posledních letech bohužel stala méně atraktivní, především proto, že se jedná o práci těžkou a málo flexibilní. Navíc dojení často probíhá ve velmi časných hodinách. I zde může systém pomoci, když např. v případě nenadálé nepřítomnosti jednoho z dojičů může díky ACR dojení pokračovat.

Zdraví zvířat – Při správném nastavení parametrů napomáhá ACR bránit předojení a zlepšit zdraví struků.

Důslednost a konzistentnost – Je známo, že krávy jsou rutinní zvířata, a s kvalitním ACR systémem budou dojeny pokaždé stejným způsobem; systém je v tomto spolehlivější než lidský faktor.

Manažerský přístup k řízení stáda a hospodářství farmy – I v případě častých změn na místech dojičů můžou parametry dojení zůstat stejné, protože systém se přizpůsobuje zvířatům, nikoli dojičům.

Vyšší komfort pro dojiče a vyšší produktivita – ACR systémy usnadňují dojení a zastanou některé namáhavější úkony jako je sundávání strukových násadců. Je však třeba připomenout, že zásadní pro správné fungování systému je jak design a vybavení, tak i údržba dojírny.

Převzato z: www.milkrite-interpuls.com/en/news

Jak snížit počet somatických buněk v mléce a chránit zdraví vašich krav?

Nízký počet somatických buněk v mléce je jedním z ukazatelů dobré strategie produkce mléka, tak dobrého zdraví dojnic. Jak si takový dobrý výsledek udržet? Podívejte na našich 5 jednoduchých tipů!

Cucáky, kbelíky, napájecí lahve

Aby telata od prvních chvil od narození správně prospívala, je nutné jim zajistit dostatečný přísun kvalitní výživy, tj. nejdříve mleziva, později mléka nebo mléčné krmné směsi.
V současnosti se klade velký důraz na to, aby krmení telat probíhalo co nejvíce přirozeně, měli bychom se snažit napodobit přírodu. Ideální by tedy bylo nechat tele sát od matky. Na velkých mléčných farmách však není toto řešení bohužel dost dobře možné. Odchov telat „pod krávou“ se praktikuje ve stádech masného skotu nebo u krav bez tržní produkce mléka.
I tento, na první pohled nejlepší způsob odchovu telat však s sebou nese určité nevýhody:

• Velkou komplikací může být nevhodný tvar vemene a struků u některých krav (prověšené vemeno nízko nad zemí)
• Kráva někdy nechce nechat tele napít (obzvláště časté u prvotelek),
  nemáme přehled o množství vypitého mleziva nebo mléka
• Možnost anatomických vad (neprůchodnost strukového kanálku) = nedostatečný příjem mléka
• Nedostatečný sací reflex telete, způsobený těžkým porodem nebo jinými zdravotními problémy – takové tele je zcela odkázáno na pomoc ošetřovatele, přírodě by nepřežilo.

Dále se běžně používají plechové pozinkované nebo plastové nádoby s cucákem. Výhodou pozinkovaných nádob je snadné čistění a manipulace, ale mléko v nich v porovnání s plastovými lahvemi rychle chladne.
Další možností napájení jsou kbelíky s cucákem nebo napájení ze samotného kbelíku – z hladiny.
U kbelíků obecně platí, že je lze dobře čistit a desinfikovat, velkou nevýhodou však je rychlé chladnutí mleziva. Napájení z hladiny se nedoporučuje, jedná se o nefyziologický, a navíc organizačně značně náročný způsob napájení.

V neposlední řadě můžeme pro podání mleziva použít jícnovou sondu, díky které zajistíme příjem mleziva i u slabších telat a méně životaschopných telat. Jícnovým sondám jsme věnovali jeden z minulých příspěvků.

Opět můžeme vřele doporučit produkty od novozélandské firmy Antahi, jako například napájecí láhev. Láhev Antahi byla navržena podle připomínek a požadavků chovatelů, například tvar rukojeti vhodný pro velké i malé ruce, robustní a stabilní dno pro snadné plnění, dobře fungující ventil, nebo snadno čistitelný tvar.

Ventil na lahvi je vyroben ze silikonu schváleného Úřadem pro kontrolu potravina a léčiv, takže je vysoce kvalitní a nehromadí bakterie jako guma a některé jiné odvzdušňovací systémy. Vše je automatické, takže stačí zvednutím láhve nahoru průtok spustit a vrácením lahve dolů zase zastavit. Bylo testováno mnoho různých ventilů a tento byl zvolen jako nejlepší pro jeho jednoduchost a optimální rychlost proudění. Ventil neprosakuje, takže neznečišťuje ostatní části systému. Lze jej snadno vyjmout na vyčištění, nevyčnívá, nemá pohyblivé části nebo funkce, které se mohou rozbít, a je odolný vůči všem teplotám a chemikáliím.

Tele při sání od krávy používá jednak tlak a jednak podtlak (stisknutí a sání). Stisknutí struku je tím podnětem, který vyvolá uvolnění oxytocinu. Sáním je pak překonána bariéra svěrače strukového kanálku a tele může přijímat mléko ze struku. Tele saje pomalu, vypití 1 litru mléka mu trvá 4 až 5 minut a při tom produkuje velké množství slin.
Je tedy třeba zvolit takový typ cucáku, který nutí tele aktivně sát.
Když tele saje ze struku nebo u cucáku, dochází k přirozenému uzavření čepcobachového splavu, který tak vytvoří tunel obcházející předžaludky, takže mléko putuje přímo do slezu. U starších telat, kterým už se začal vyvíjet bachor, může mléko v bachoru způsobovat zažívací problémy, protože se stane snadno zkvasitelným zdrojem energie.
Je třeba mít na paměti, že tele by mělo veškerou energii věnovat na sání mléka, čímž se zajistí, že se mléko dostane přímo do slezu.
V tomto ohledu jsou na našem trhu naprosto jedinečné cucáky s regulovaným průtokem od firmy Milkbar. Této firmě, jejím produktům a speciálnímu programu pro odchov telat bude věnován samostatný článek.

Elektrické ohradníky I

Elektrický ohradník se stal nenahraditelným pomocníkem téměř každého farmáře, který chová svá zvířata na pastvině nebo ve výběhu. Efektivně plní funkci ohrazení – brání našim zvířatům opustit vyhrazený prostor a zároveň odrazuje divoká zvířata od vniknutí na pastvinu nebo do výběhu.
Postavit a udržovat elektrický ohradník je nepochybně méně náročné než u pevného a trvalého oplocení.
Díky němu se dá poměrně snadno regulovat velikost pastevní plochy nebo výběhu a reagovat na změny velikosti stáda.

Jak funguje elektrický ohradník?
Principem, na kterém elektrický ohradník funguje – a co ho odlišuje od ostatních systémů hrazení – je reakce zvířat na elektrický šok, který dostávají při dotyku. Tyto elektrické šoky nejsou nebezpečné ani pro lidi, ani pro zvířata, přesto je však dokážou odradit od častého kontaktu s plotem. To funguje i ve vztahu ke všem druhům divoké zvěře – jak v zadržování zvířat, tak v ochraně proti nim.
Elektrický ohradník vytváří elektrický obvod při dotyku osoby nebo zvířete. Jakmile se osoba nebo zvíře dotknou drátu, dokončí elektrický obvod a elektrický proud protéká jeho tělem a zemí zpět k zařízení. Zvíře ucítí elektrický šok a ustoupí. Účinky šoku závisí na napětí, energii impulzu, stupni kontaktu mezi příjemcem, plotem a zemí a na cestě proudu tělem.

Aby ohradník mohl plnit svou funkci a nabídnout nám všechny své výhody oproti pevné ohradě, musí jej zvířata respektovat. Je proto nesmírně důležité, aby byl ohradník plně funkční = správně sestavený s ohledem na velikost a druh zvířat, a hlavně aby vysílal dostatečně silné elektrické impulsy. Chovatelé toto někdy podceňují, a přitom při každém úniku zvířat většinou dojde k poškození ohradníku (přetržení pásků nebo lanek, ulámání izolátorů), které musí někdo opravit a poškozené části nahradit. Nemluvě o tom, že zvířata se při svém úniku mohou poranit či ztratit nebo způsobit vážné škody na cizím majetku.
Pokud zvíře hned při svém prvním kontaktu s ohradníkem získá nepříjemnou zkušenost v podobě elektrické „rány“, vytvoří si k němu přirozený respekt a později už se ani nesnaží ho nějakým způsobem překonávat. Zvířata přitom dokážou být velmi vynalézavá, byly pozorovány situace, kdy dominantnější kusy natlačily na ohradník slabšího jedince a samy pak pohodlně prošly bez rizika zásahu proudem.

Z čeho se elektrický ohradník skládá?

Napájení zvířat

Voda a její význam v chovu hospodářských zvířat

Voda je základní a nezbytnou substancí pro život a základem pro úspěšný chov!

Kráva s vysokou užitkovostí může za den vypít až 120 litrů vody.

Každé zvíře musí mít vždy přístup k dostatečnému množství pitné vody.

Nedostatečný příjem vody bývá příčinou jednak omezení příjmu krmiva a jednak změny prostředí v trávicím traktu (zejména v bachoru), čímž se sníží schopnost trávení potravy. To vše pak logicky vede ke zhoršení mléčné i masné užitkovosti.

Napájecí voda musí splňovat poměrně přísné požadavky. Její kvalita se samozřejmě projeví na chuti. Nekvalitní či dokonce zapáchající vodu zvířata přijímají velmi nerada.

Kvalita vody

Standardy pro kvalitu vody definují hladinu chemické a mikrobiologické kontaminace.
Požadované standardy na kvalitu vody nejsou vždy dosaženy, protože voda pochází z různých zdrojů.

Na kvalitu vody má nepříznivý vliv i tvorba biofilmů v distribučních systémech, které tvoří trvalý rezervoár potenciálně patogenních bakterií. Mikroekologie zdrojů pitné vody a distribučních systémů je poměrně složitá a stále není plně pochopena.
Kvalitu vody ovlivňuje mezi dalšími efekty i konstrukce napájecích systémů (s / bez zpětných ventilů a tlaku) a použité materiály (polyethylen zvyšuje biofilm; nerezová ocel ne). Krávy preferují otevřené vodní žlaby, které mají snadný přístup a nejsou příliš vysoké, zde mají tendenci pít déle. Krávy obvykle pijí v hloubce 4 až 7 cm a pijí 10 až 15krát denně; nedotýkají se vrstev sedimentu. Počet bakterií se v různých vrstvách sedimentu liší a s rostoucí hloubkou se snižuje.
Vodní žlaby by měly skotu umožnit přístup k odpovídající zásobě kvalitní vody nejen pro jejich přežití, ale také pro dobré životní podmínky a požadovanou užitkovost, aniž by to mělo negativní dopad na prostředí ve stáji nebo krmišti.

Na trhu jsou nabízeny různé typy napáječek (miskové, vyhřívané napáječky, napájecí žlaby) včetně příslušenství jako jsou topné jednotky pro přidání do vodního okruhu a topné kabely.
Při výběru vhodného druhu napájení je třeba postupovat podle specifických požadavků druhu zvířete a umístění napáječky.

Nejdůležitějšími kritérii pro výběr napájení jsou:

• druh zvířete
• počet kusů zvířat
• umístění napáječky (uvnitř, na pastvině, volně stojící, na zeď, do rohu…)
• možnost montáže vyhřívání a odolnost vůči mrazu

Materiál pro napáječky

• Litina
• Nerezová ocel
• Plast
• Polyethylén

Hladinové napáječky

Napáječky s jazykovým ventilem

Klasickým modelem jsou miskové napáječky s jazykovým ventilem. Ventil je ovládán tlakem na jazyk napáječky a voda proudí do misky na pití. Tento typ napáječky doporučujeme hlavně pro dobytek s rohy nebo pro zvířata s nosním kroužkem. Je důležité, aby byla miska pravidelně čištěna, protože nečistoty a zbytky krmiva se usazují u zadní části jazyka a můžou tím zabránit spuštění vody.

Proto firma SUEVIA již v 80. letech vyvinula první napáječky s trubkovým ventilem, které nejsou tak náročné na udržování čistoty.

Napáječky s trubkovým ventilem

Napáječky s trubkovým ventilem se dnes používají téměř pro všechny druhy hospodářských zvířat. Pro zvířata je snadné dosáhnout do napáječky a nosem aktivovat ventil. Ten je lehce dosažitelný dokonce i z boční strany.  Voda přitéká do napájecí misky po stisknutí ventilu na trubici a zvíře může vypít tolik vody, kolik potřebuje. Pokud je napáječka vybavena regulačním šroubem, může být průtok vody průběžně nastavován zvenčí. Tento způsob napájení se naučí i citlivá zvířata.

Možnosti proti zamrzání vody

• Topné těleso pod korytem (až do -20 °C)
• Topné těleso umístěné v korytě
• Napojení na oběh vody
  • Oběhové potrubí z nerezové oceli
  • Připojení z nerezové oceli
• Proudící voda

Jícnové sondy a jejich použití u telat

Jícnová sonda je jedním ze způsobů, jak podat mlezivo čerstvě narozenému slabému teleti, které nemůže nebo odmítá samo pít. Další možností využití sond je také podání elektrolytů a tekutých léčiv nemocnému zvířeti.

V některých chovech je drenčování používáno automaticky pro většinu narozených telat „pro jistotu“, jiní chovatelé naopak tento proces považují za zbytečně násilný a snaží se mu za každou cenu vyhnout. Při nesprávném použití sondy může dojít k poranění a v nejhorším případě i úhynu telete. Příčin může být více: zavedení sondy omylem do průdušnice nebo přeplnění žaludku (mléko se v tomto případě vrací zpět a vnikne do dýchacích cest). Z těchto důvodů může být krmení telat sondou velmi stresující činností.

Důležité je:

• Dodržovat zásady bezpečného zacházení a používat vhodné pomůcky!!!
• Jemné, šetrné a klidné zacházení se sondou a teletem!!!

Používají se dva typy jícnových sond:

• Pevná (používají se také k výplachům dělohy)
• Flexibilní (s pružnou hadicí)

Drenčovací systémy s pevnými sondami jsou pro tele velmi nepříjemné, obtížně se polykají a způsobují pohmožděniny, nepohodlí a ztěžují dýchání telete – tele se brání a reaguje kopáním, což celý proces ztěžuje a znepříjemňuje také ošetřovateli.

Pro podávání tekutin telatům jednoznačně doporučujeme flexibilní sondy.

Forst Agro s.r.o. uvedla na náš trh jedinečné produkty novozélandské firmy Antahi – sondy Trusti Tuber a Flexi Tuber.

Při návrhu a vzniku těchto produktů je vše zaměřeno na výrazné zlepšení pohodlí a bezpečnosti telat.

Kombinace náústku, pružné hadice a bezpečnostního zakončení umožňuje snadnější, bezpečnější a pohodlnější napájení sondou. Jak bylo prokázáno v testech na farmě, jemnější provedení celého procesu je zároveň rychlejší a nezanechává v teleti špatnou zkušenost.

Pro trubici je mnohem obtížnější vstoupit do dýchacích cest než do jícnu. Díky konstrukci sond Trusti a Flexi je u zvířat velikosti telete velmi nepravděpodobné, že by trubice prošla do dýchacích cest, pokud je zaváděna jemně. Hadice se může ohýbat kolem úzkého vstupu do dýchacích cest (jako potrava), takže i když míří směrem k dýchacím cestám, zvolí cestu nejmenšího odporu do jícnu.

Častou otázkou je, jak daleko se sonda zavádí – nemůžu ji zavést příliš daleko?

Na hadici se nacházejí indikátory velikosti telete, které poskytují dobré vodítko pro zvolení optimální pozice sondy. Vždy je lepší zavést sondu dál než nedostatečně daleko, proto doporučujeme použít hodnoty indikátorů jako minimum, aby bylo zajištěno, že trubice prochází v bezpečné vzdálenosti za vstupem do dýchacích cest. Protože trubice je ohebná, můžeme ji bez obav zavést dále, aniž by došlo ke vzniku pohmožděnin.

Sondy Antahi jsou vhodné pro použití u telat i starších zvířat až do hmotnosti 150-200 kg.

Nejdůležitější bezpečnostní zásady jsou:

1. Zajistit, aby se sonda při zavádění udržovala v bezpečné vzdálenosti od vstupu do dýchacích cest
2. Udržovat hlavu a krk nad úrovní žaludku.
3. Udržovat stejnou výšku hlavy a pozici sondy po celou dobu napájení.

Aby bylo možné dodržet tyto zásady a zaručit bezpečné napojení, mělo by tele během napájení stát nebo vzpřímeně sedět. Nedoporučuje se zkoušet drenčovat tele, které leží na boku. Nejčastější a nejbezpečnější pozicí je stát nad teletem a pevně přidržovat jeho hlavu mezi stehny.

Během podávání můžete sáček nebo lahev kdykoli spustit, a tím zastavit vytékání tekutiny. Až budete chtít sondu vyjmout, počkejte, až se vyprázdní a pak ji opatrně vyjměte.

Jícnové sondy Trusti a Flexi Tuber od novozélandské firmy Antahi jsou nejjemnější sondy na trhu.

Krmení jejich pomocí je vysoce kvalitní a pro tele šetrná možnost dodání mleziva.

Shrnutí:

• Při použití naší flexibilní sondy je prokázáno snížení příznaků stresu u telete o 88 % ve srovnání s pevnými hadicemi.
•  Pokud se tele při drenčování pohybuje, sonda se pohybuje s ním, čímž se minimalizuje riziko poranění. Minimální je i riziko poškození krku a jícnu při zavádění.
• Snadnější použití pro zkušené i nezkušené chovatele. Ošetřovatelé a noví uživatelé se rychle naučí se systémem pracovat.  A pružná sonda je i v drsných rukou bezpečná.
• Všechny díly se snadno čistí – mají hladký design a minimální prostor pro hromadění bakterií. Hadice je průhledná a tím umožňuje nejen sledování průtoku, ale také snadnou kontrolu čistoty.
• Sondu je možno připojit k sáčku, lahvi nebo cucáku

Z výše uvedeného vyplývá, že je dobré seznámit se se základní anatomií trávicího traktu telete a způsobem uložení orgánů (trávicích i dýchacích). Stručné a srozumitelné shrnutí této problematiky najdete například v tomto videu:

Pro názornou ukázku použití jícnových sond od Antahi a osvojení si správné techniky zavádění sondy se podívejte na následující video: