Pulzace a podtlak: co se může stát, když je nebudeme respektovat?

V předchozím příspěvku jsme si vysvětlili význam spolehlivého fungování podtlaku a pulzace pro plynulý a vyrovnaný průběh dojení. Dnes se podíváme na možné důsledky, které může mít působení nesprávných parametrů dojení na pohodu a užitkovost zvířat.
Nesprávná pulzace snižuje funkčnost dojicího systému, což má zásadní důsledky pro krávy, efektivitu dojení a kvalitu mléka.

Pokles a nepravidelné kolísání podtlaku

Během vydojování mléka působí na konec struku pravidelné střídání stisku a sání, které je zásadní pro hladký průběh podojení a pro zachování zdraví struku. Nicméně z důvodů, jako jsou např. nedostatečná kapacita čerpadla, malý průměr podtlakových hadic nebo možná nesprávné komponenty dojicí soupravy, mohou nastat některé nežádoucí změny v hodnotách podtlaku, jak zdůrazňuje specialista společnosti Milkrite Filippo Lusetti:
„Pokud rezerva podtlaku v čerpadle není dostatečná, systém nemusí být schopen čelit náhlým výkyvům podtlaku, ke kterým dochází např. po spadnutí dojicí soupravy nebo při nesprávném fungování uzavíracího ventilu“.
Každé takové dramatické snížení hodnoty podtlaku znamená zhoršený výkon při dojení a nadměrný stres pro zvířata.

Nižší podtlak zapříčiňuje nižší maximální průtok mléka, delší dobu dojení a silnější dodojování, což usnadňuje bakteriím vstup do strukového kanálku. Přesněji řečeno, dramatický pokles podtlaku by mohl vyvolat zahlcení návlečky, následovaný refluxem mléka ze struku zpět do mléčné cisterny. V závislosti na kapacitě a vlastnostech sběrače mléka se tak bakterie mohou šířit z infikované čtvrti do zdravé.

Jak je popsáno výše, hlavními nežádoucí změnami podtlaku jsou:

Pokles podtlaku
K poklesu podtlaku může dojít ve chvíli, když je mléko nasáto a začne jeho transport mléčnými hadicemi. Za silný pokles podtlaku na konci struku jsou obvykle odpovědné vysoká míra průtoku mléka, (zejména při nesprávném nastavení systému dopravy mléka) a nedostatečné nebo zablokované přívody vzduchu ve sběrači.

Nepravidelné kolísání podtlaku
Kolísání podtlaku spočívá v nadměrném poklesu a následném obnovení hodnot podtlaku v dojicím zařízení. To bývá důsledkem prokluzu návlečky nebo spadnutí dojicí soupravy, které vyvolá neočekávané vniknutí vzduchu do podtlakového systému.

Některé faktory, které zhoršují nepravidelné kolísání podtlaku:

• Náhlé vniknutí velkého množství vzduchu.
• Překážka bránící proudění vzduchu.
• Malý průměr mléčných hadic.
• Nevýkonný regulátor podtlaku.
• Nedostatečná kapacita podtlakového čerpadla.

V kombinaci s funkčními a obvyklými pravidelnými výkyvy mohou nepravidelné výkyvy prodloužit dobu dojení a bránit správnému vydojování mléka z vemene, dráždit tkáň struku a potenciálně způsobit klinickou mastitidu.
Přinášíme několik případů z praxe, se kterými se setkali naši specialisté a které názorně ukazují na důležitost používání kvalitních komponentů při předcházení nepravidelnému kolísání podtlaku:
Na jedné z našich farem chovatelé pozorovali, že krávy jsou během dojení nezvykle neklidné a ve stádě se zvýšil počet případů mastitidy." Ukázalo se, že důvodem této změny chování a šíření infekce je nefunkční a opotřebovaný ventil, který způsoboval nepravidelné kolísání podtlaku. To významně ovlivňovalo vlastní proces dojení a následně poškozovalo zdraví vemen krav. Poté, co byl starý ventil vyměněn za nový a účinný regulátor podtlaku, obnovila se pohoda při dojení a dramaticky poklesl výskyt infekce. “

Nesprávně nastavené hodnoty tlaku a předojování mají různé negativní dopady.

Nesprávný tlak během fáze masáže

Tlak uvnitř návlečky během fáze, kdy je uzavřená je dalším zásadním faktorem pro plynulé vydojování mléka, protože zajišťuje stimulaci konce struku.
Pokud je tlak nedostatečný, intra – a extravaskulární tekutina, která se během dojení hromadí ve tkáni struku zde setrvává a ovlivňuje její pružnost. Specialista společnosti Milkrite Filippo Lusetti vysvětluje:
"Nedostatečné vyprázdnění vemene dráždí jeho tkáň a snižuje odolnost strukového kanálku proti bakteriální infekci." Mezi hlavní příčiny nesprávného tlaku během dojení patří nedostatečná údržba dojicího zařízení. Jedna nepovšimnutá poškozená návlečka nebo netěsnost v pulzační trubici mohou negativně ovlivnit proces dojení a zdraví zvířat. “

Na druhé straně nadměrný tlak by mohl způsobit zesílení stěny struku a její poškození, jak je vysvětleno níže.

Příliš vysoký podtlak na konci dojení a předojování

Během dojení podtlak napíná tkáň struku a způsobuje mikroskopické trhliny v kůži. Tyto mikrotrhliny jsou pak příčinou zvýšené produkce keratinu, známější jako hyperkeratóza. Do určité míry lze tento proces považovat za fyziologickou a nevyhnutelnou reakci na dojení. Pokud je však tlak působící na konec struku během dojení příliš silný, prstenec keratinu obklopující otvor struku nepřirozeně zmohutní a zesílí. Z toho poznáme, že hyperkeratóza se již může vyvíjet patologicky, a že hladký průběh dojení je ohrožen. Vysoký stupeň hyperkeratózy brání spouštění mléka, poškozuje vemeno a zvyšuje potenciální riziko nových infekcí.

Konec dojení představuje další velmi choulostivou fázi v celém procesu, protože v tuto chvíli není struk během stimulace naplňován mlékem a je tedy poměrně zranitelný. Stlačený struk se znovu otevře při vniknutí vzduchu nebo mléka z vnějšku namísto zevnitř, což usnadní přístup bakteriím.
Doba dojení by proto měla být co nejkratší, aby se snížil tlak na konce struků a nepůsobil na ně déle, než je nutné. Delší doba dojení, a zvláště předojení může zvýšit zesilování tkáně struku a míru kontaminace vemene, jak zdůrazňuje další specialista společnosti Milkrite Lucy Giuliani:
"Mnoho farmářů si klade za cíl neztratit ani kapku mléka a udržet dojicí soupravu na vemeni tak dlouho, jak je to možné, někdy i poté, co mléko přestane téct." Přitom si neuvědomují, jaké škody tento návyk může způsobit. V praxi jsme se setkali s případem, kdy vemena krav byla velmi podrážděná, a snažili jsme se najít a pochopit příčinu. Problémem bylo předojování, proto jsme navrhli zkrátit dobu pro automatické snímání dojicích souprav. Následně se výrazně zlepšil stav struků ve stádě. “

Doufáme, že tyto případy, doplněné o postřehy našich odborníků, upozorní nejen na důležitost vakuové pulzace, ale také na to, jaké dopady by mohlo mít podcenění údržby dojicího zařízení pro kvalitu mléka, pohodu zvířat a celkovou efektivitu chovu.

Převzato z: www.milkrite-interpuls.com/en/news

Pulzace a podtlak: vaši spojenci při dosahování efektivity dojení

Při procesu dojení hraje klíčovou roli, abychom věnovali pozornost každému detailu. Tak lze docílit získávání vysoce kvalitního mléka v krátkém čase a při zachování odpovídající pohody zvířat. V tomto příspěvku chceme popsat a zdůraznit význam účinného pulzačního a podtlakového systému pro úspěšné a ohleduplné získávání mléka.

Během posledních 30 let se výrazně zlepšila efektivita procesu dojení, což vedlo ke konzistentnějšímu spouštění a toku mléka a kratší době, potřebné pro podojení. Při snaze o dosažení vyšších výkonů je třeba vždy dbát na dobré životní podmínky krav, protože účinnost procesu závisí také na jejich zdravotním stavu. Zejména tento druhý aspekt je velmi ovlivněn dvěma prvky dojicího systému: pulzací a podtlakem.

Pulzátory a pulzační cyklus

Správná pulzace vyžaduje v první řadě spolehlivé, odolné a správně nastavené komponenty. To znamená, že pulzátory by měly být vybírány pečlivě, instalovány podle norem výrobce a přizpůsobeny potřebám dojeného zvířete. Ve skutečnosti tyto komponenty řídí jak pohyb návlečky, tak masáž struků během dojení, na které závisí rychlost toku mléka a stav struku.

V pulzační komoře dochází při pulzaci k pravidelnému střídání podtlaku a atmosférického tlaku a tím vznikají dvě hlavní fáze:

1. Fáze dojení, nezbytná pro dosažení krátkých dob dojení, která zahrnuje:
   

A – fáze – struková návlečka se otevírá
B – fáze – struková návlečka je otevřená.

• Fáze odpočinku nebo masáže, při které nevytéká mléko. Tato fáze je nezbytná ke snížení přetížení struků a rizika mastitidy a skládá se z:

C-fáze – struková návlečka se uzavírá
D-fáze – struková návlečka je uzavřená.

Podle specifikací ISO by měla fáze B zabírat nejméně 30 % pulzačního cyklu s poklesem podtlaku méně než 4 kPa, což při nastavení frekvence 60 pulsů za minutu znamená 300 milisekund. Pro maximální průtok mléka však naši odborníci doporučují dobu otevření návlečky mezi 400 a 450 milisekundami.
Na jedné straně by příliš krátká fáze otevření návlečky snížila tok mléka. Na druhou stranu příliš vysoký pokles podtlaku může způsobit nežádoucí pohyb návlečky a narušit tok mléka ze struků. Konečným důsledkem obou událostí by byla prodloužená doba dojení.

V případě, že dojde k těmto situacím, proveďte následující kroky:

• Zkontrolujte těsnost pulzační hadice
• Zkontrolujte, zda je pulzátor čistý
• Zkontrolujte, zda nejsou opotřebované pohyblivé části
• Zkontrolujte, zda nejsou poškozené návlečky
• Zkontrolujte, zda jsou návlečky určené pro dané pouzdro
• Zkontrolujte komoru pulzátoru.

D-fáze by měla trvat optimálně mezi 200 a 300 milisekundami, s poklesem podtlaku méně než 4 kPa. V tomto případě by příliš krátká fáze, kdy je návlečka uzavřena, a nadměrný podtlak snížily účinnost masáže struku, zvýšily zahlcení struku a vedly k poškození struku a mastitidě.

Několik tipů, jak udržet D-fázi v požadovaných parametrech:

•  Zkontrolujte, zda nejsou ucpané pulzační hadice
•  Zkontrolujte čistotu pulzátoru, zejména filtru
•  Zkontrolujte, zda nejsou opotřebované pohyblivé části
•  Zkontrolujte, zda nejsou poškozené návlečky
• Zkontrolujte, zda je na daném zařízení pulzátor vhodný pro kombinaci s danou návlečkou a pouzdrem.

Rychlost pulzace, poměr sání a stistku a podtlak

Regulací přístupu vzduchu a podtlaku hraje pulzátor klíčovou roli při určování fází cyklu. Přesněji je to možné kombinací podtlaku se dvěma nastaveními pulzátoru:

• Rychlost pulzace (počet pulsů), regulace frekvence pulzačních cyklů za minutu.
• Poměr sání a stisku, podíl fáze dojení ve srovnání s masážní fází v pulzačním cyklu.

Následující tabulka uvádí doporučené hodnoty pro každý druh, při kterých lze dosáhnout vysoké efektivity dojení bez přílišného stresu zvířat:

Druh zvířete	Hodnota podtlaku [kPa]		Počet pulsů/min	Poměr sání:stisk
	Maximální rozpětí	Minimální rozpětí
Krávy	48-50	42-44	60	60:40
Kozy	42-44	38-40	90	60:40
Ovce	40-42	36-38	120	50:50

Navzdory těmto doporučeným standardům může být také nutné přizpůsobit nastavení i v případě stejného plemene podle konkrétních potřeb každého zvířete. Z tohoto důvodu by mohla být vhodným řešením instalace ovladače, který zajistí plnou kontrolu parametrů pulzace mezi všemi připojenými soupravami.

Pokud jde o stabilitu podtlaku, spolu s membránou by další podporu mohly poskytnout regulátory podtlaku, které minimalizují výkyvy a zabraňují nežádoucím poklesům podtlaku, což má negativní vliv na stav konců struků.
Dalším zásadním aspektem, který nelze podceňovat, je doba, po kterou je vemeno vystaveno podtlaku v poslední fázi procesu dojení, kdy se vytékání mléka zpomalí a zastaví. V této fázi platí, že čím delší je působení podtlaku, tím větší je riziko nadměrného vydojení a poškození struku. V tomto ohledu je vhodné vybavit pulzátory systémem automatického snímání dojicích souprav (ACR), který zajistí včasné sejmutí soupravy podle průtoku mléka.

Údržba systému

Neméně důležitými faktory pro efektivní vytváření podtlaku jsou pravidelná hygiena na dojírně a plánovaná údržba systému, v závislosti na frekvenci dojení a specifikacích výrobce.

S údržbou pulzátoru mohou souviset i některé následující body:
• Filtr čistěte vodou a jemným čisticím prostředkem každé 3–6 měsíce, podle hygienických podmínek.
• Kontrola frekvence pulsů a pulsačního poměru každých 12 měsíců.
• Pokud se do pulzátoru nasálo mléko, okamžitě ho vyčistěte.

Pokud jde o systém podtlaku, některé z hlavních aspektů, které je třeba sledovat pomocí pravidelné údržby, mohou být:
• Kapacita čerpadla, aby nedocházelo k nedostatečnému podtlaku.
• Mazání čerpadla.

Spolu s nastíněním zásadní role, kterou hrají pulzace a podtlak v efektivním procesu dojení, bylo cílem tohoto příspěvku ukázat, jak křehká je rovnováha mezi vysokou mléčnou užitkovostí a respektem k dobrým životním podmínkám krav.
Přesněji řečeno, kromě zajištění vyššího toku mléka v kratším čase by se efektivní podtlaková pulzace měla přizpůsobit potřebám každého zvířete, aby se minimalizovalo jeho nepohodlí. Těchto cílů je možné dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitního a dobře udržovaného systému.

Převzato z: www.milkrite-interpuls.com/en/news

Zdraví vemene – prevence mastitid II

Několik jednoduchých opatření, která pomáhají zabránit mastitidě a dalším infekcím vemene!

Každý, kdo pracuje s dojnicemi si je vědom toho, jak snadno může dojít k infekci vemene. Přinášíme několik tipů na snadná opatření, která vám pomohou tomu zabránit. V předchozím příspěvku jsme se zabývali významem nošení rukavic při dojení a nyní se podíváme na to, jaký význam má na prevenci infekce důkladné osušení struků před dojením.

Ruce nejsou jediným prostředkem pro přenos bakterií

"Bez ohledu na způsob přípravy vemene před dojením musí být struky důkladně usušeny." Toto je jeden z klíčových kroků doporučených k dosažení správného postupu při dojení. Dojení mokrých struků může zvýšit riziko vysokého počtu bakterií v mléce a také riziko intramamární infekce. Voda ulpívající na strucích obsahuje původce mastitid, kteří jsou nasáti do strukových násadců a mohou poté snadnou proniknout do strukových kanálků. Proto je zásadní zahrnout akci „sušení struků“ mezi nezbytné činnosti před dojením. To lze jednoduše provést pomocí utěrky. Ale jaký druh utěrky nejlépe použít? Výběr není úplně snadný a je to předmětem dlouhodobých diskusí. Zde jsou některé možnosti:

Látkové utěrky

Látkové utěrky jsou sice dlouhodobá investice, ale jsou příznivé pro životní prostředí, protože vytvářejí méně pevného odpadu. Mnozí chovatelé je považují za nejúčinnější pro čištění vemene a zajištění důkladné přípravy struků pro dojení. Pro to, aby byl jejich účinek co nejlepší však potřebují správnou péči a vhodné skladování. Protože je lze použít vícekrát, musí být vždy řádně vyčištěny, což je pravděpodobně nejnáročnější proces při jejich užívání. Pro jejich používání na dojírně doporučujeme zavést a dodržovat standardní postup, který by měl zahrnovat následující tipy:

• Látkové utěrky musí být pravidelně vyměňovány, přibližně každých 6 měsíců
• Pračky je třeba pravidelně kontrolovat a zajistit nastavení teploty praní na 90 °C
• Je třeba zajistit čisté kbelíky pro přemístění ručníků z pračky na místo, kde jsou skladovány
• Skladovací prostory by měly být rovněž čisté a suché, aby utěrky nemohly absorbovat bakterie a zavléct je zpět do procesu dojení

Důležitou pomocí pro dokončení sanitace je u látkových utěrek jejich sušení. Doporučuje se také sušení horkým vzduchem a použití vhodné sušičky.

Jednorázové papírové utěrky

Jednorázové papírové utěrky poskytují možnost efektivní hygieny pro každé jednotlivé zvíře a na jedno použití. Nejsou však tak šetrné k životnímu prostředí jako látkové utěrky, a navíc představují dlouhodobé náklady. Třetí alternativou by mohlo být použití utěrek z mikrovláken pro jejich schopnost rychlého uschnutí. Navzdory rychlosti vysušení je však obtížné je dezinfikovat, pokud jsou v pračce příliš stlačené.

Jednorázové papírové vs. opakovaně použitelné látkové utěrky: které z nich jsou nejlepší?

"Papírové utěrky fungují na očištění a osušení struků poměrně dobře, navíc jsou vždy čisté." Na trhu lze najít takové, které jsou schopné díky své hrubosti struky správně stimulovat a zároveň je dostatečně osušit. Navíc při použití jednorázových papírových utěrek je možné struky předem namočit nebo nastříkat pěnou, která rozpouští nečistoty, což umožňuje je důkladně vyčistit a dezinfikovat. “

Toto je naše doporučení pro správný postup: Očistit-oddojit-desinfikovat-osušit-nasadit dojicí soupravu.

Abychom dosáhli správného a účinného podojení při zachování zdraví vemene, je důležité, aby byly struky suché, čisté a správně stimulované. Dodržování výše uvedených postupů k tomu může velkou měrou přispět a téměř jistě zaručit požadovaný výsledek.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Cucáky Milkbar

Jeden z minulých příspěvků byl věnován pomůckám pro odchov telat, cucákům, napájecím lahvím a kbelíkům.

V současnosti je kladen velký důraz na to, aby krmení telat probíhalo v co největším souladu s přírodou. Při přirozeném sání od matky používá tele jednak tlak a jednak podtlak (stisknutí a sání).  Stisknutí struku vyvolá uvolnění oxytocinu. Sáním je pak překonána bariéra svěrače strukového kanálku a tele může přijímat mléko ze struku. Je tedy třeba zvolit takový typ cucáku, který nutí tele aktivně sát.  

Na našem trhu naleznete naprosto jedinečné cucáky s regulovaným průtokem od firmy Milkbar. Těmto produktům a speciálnímu programu pro odchov telat bude dnes věnován samostatný článek.
Společnost Milkbar se prostřednictvím svých produktů snaží o maximální respektování přírodních principů, díky kterému lze dosáhnout výrazného snížení problémů, které se často vyskytují při odchovu telat, jako jsou průjmy, vzájemné ocucávání nebo špatný růst.

Dále je potřeba, aby tele sálo pomalu, vypití 1 litru mléka by mu mělo trvat 4 až 5 minut. Při takto pomalém sání navíc tele produkuje velké množství slin.
Sliny mají pro zdraví telete zásadní význam a jsou produkovány při pomalém sání. Jsou v nich bohatě obsaženy přirozené antimikrobiální prostředky, které podporují imunitu a vyrovnávají pH v žaludku na takové hodnoty, aby se mléko mohlo správně srážet. Ve slinách jsou také přítomné nezbytné enzymy, např. lipáza, potřebná k trávení tuků.

Jen díky pomalému průtoku mléka do slezu mají renin a ostatní enzymy dostatek času pro srážení mléka. Je velmi důležité, aby laktóza byla trávena především ve slezu a nedostala se přes něj dál do střev. Počty E. Coli bakterií se totiž rychle zvyšují právě při kontaktu se syrovým mlékem nebo laktózou. To bývá hlavní příčinou průjmových onemocnění malých telat. Při přirozeném procesu sání, kdy je využíván tlak a podtlak, se čepcobachorový splav uzavře a vytvoří trubici, kterou mléko proteče přímo do slezu a bachoru se vyhne.

Pro zdraví telete je nezbytné, aby všechno přijaté mléko putovalo do slezu. Pokud se mléko následkem rychlého pití (ať při napájení sondou nebo z kbelíku) dostane do bachoru, může způsobit bolesti břicha, protože enzymy přítomné v bachoru nedokážou mléko trávit. Mléko v bachoru významně přispívá ke vzniku bachorové acidózy a také negativně ovlivňuje růst. Zdroj – Dr. Jim Quigley

Pro optimální fungování trávicího traktu

Aby trávicí soustava telete správně fungovala, mělo by pít v té samé pozici jako od krávy. Průtok mléka při sání by měl být vyrovnaný, aby čepcobachorový splav mohl plnit svou funkci a zabránila vniku mléka do bachoru. Je tedy důležité, aby byl cucák umístěn přibližně 60 cm nad zemí.
V 1.-3. týdnu věku telete je veškerá potřebná energie dodávána z mleziva nebo mléka. V prvních týdnech života tele nedokáže čerpat energii z jadrného krmiva, proto je důležité, aby přijalo dostatečné množství mléka pro pokrytí veškeré potřeby energie. Jadrná směr je ale v krmné dávce důležitá už od prvního týdne, aby se začal rozvíjet bachor.
Ve 4. týdnu se začíná rozvíjet funkce bachoru. Malé množství energie už je zajištěno z jádra, ale většina potřeby energie je stále dodávána mlékem. Na konci šestého týdne (42 dní) už by měl být bachor vyvinut natolik, aby mohla být snížena dávka mléka, ale pouze pokud je tele schopno přijmout 700 g jádra za den.
Teprve ve 12. týdnu je bachor vyvinut dostatečně na to, aby tele mohlo přijímat objemná a jadrná krmiva.
Pokud tele dostává mléko jen jednou denně, je nejlepší podat tuto dávku večer. Tele tak bude mít na noc plný žaludek a přes den bude pociťovat hlad. S adlibitním přístupem k jádru pak bude žrát víc a urychlí tak rozvoj bachoru.

Příznaky příliš rychlého pití

Chovatelé si často myslí, že je správné, když mléko samovolně vystřikuje z cucáku do tlamy telete, domnívají se, že je tak pití pro tele snadné. Trávicí soustava telete však rychlému průtoku mléka nestačí, a to je příčinou problémů. Zde jsou některé příznaky, kterých bychom si měli všímat:
První známkou toho, že telata pijí příliš rychle je vzájemné ocucávání.  Po krmení telata ocucávají jedno druhé nebo předměty ve svém okolí, aby vyvolala produkci slin, které měla vytvořit během krmení. Dalším důvodem takového nežádoucího chování může být i ukojení sacího reflexu. Jakmile se objeví tento jev, obvykle brzy následují průjmy. Vzájemné vysávání navíc může být příčinou infekce, zejména na pupku, ale nejvýznamnější poškození způsobuje na vyvíjejícím se vemínku a strukových kanálcích jaloviček. Vzájemné cucání má také významnou souvislost se vznikem nelaktujících „slepých“ čtvrtí u jalovic.
Když mléko samovolně vytéká z cucáku do tlamy telete, může dojít k přeplnění čepcobachorového splavu a vniknutí mléka do průdušnice. To vyvolává kašlání během pití. Tento jev je jasným ukazatelem toho, že tok mléka je příliš rychlý a trávicí systém si s ním neumí poradit.

Správný cucák je klíčem k úspěchu

Klíčovým hlediskem při navrhování cucáků Milk Bar Teats bylo zdraví telete. Materiál je vymyšlen tak, aby zajistil sání telete po celou dobu až do odstavu a podpořil tak jeho zažívací systém. Cucáky Milk Bar jsou ručně prořezávané, takže si můžeme být jisti, že mléko vytéká správnou rychlostí. Produkty značky Milk Bar jsou světově známé pro svoji inovativnost, ale v případě cucáků jsme opisovali od krávy a napodobili proces spouštění mléka z vemene!

Cucák na mlezivo Milk Bar Colostrum Teat

Cucák na mlezivo byl vyvinut speciálně pro návyk telat na sání, zatímco je přitom zajištěna produkce dostatečného množství slin pro podporu imunity. Po pár dnech telata bez problémů přijímají mléko z cucáku a jsou připravena přejít na typ další cucáku Milk Bar, který dále přináší výhody pro zdraví telete.

Cucák Milk Bar Teat
Protažený tvar a způsob přichycení zabraňuje cucákům v otáčení a vypadávání během krmení a také je výjimečně hygienický. Vnořené zakončení cucáku zabraňuje poranění patra ústní dutiny telete.

Tréninková lahev Milk bar

Čištění
Kbelíky a cucáky Milk Bar jsou navrženy tak, aby jejich čištění bylo co možná nejjednodušší. Díky protaženému tvaru cucáků je zde méně těsných prostor, kde se daří růstu bakterií. Cucáky není nutné při čištění odstraňovat z kbelíků ani proplachovat.
Každý den cucáky vypláchněte studenou vodou. Nejméně dvakrát za týden vystříkejte horkou vodou (50 °C) a ošetřete alkalickým prostředkem. Důkladně očistěte cucáky kartáčem a vypláchněte čistou vodou.

Ujistěte se, že cucáky jsou umístěny cca 60 cm nebo ve výšce kolen nad podestýlkou. To napomáhá uzavření čepcobachorového splavu.

Důležitou zásadou je vyřadit použité cucáky po odstavu telat! Jsou již opotřebované a malá telata by z nich pila příliš rychle.

Zdraví vemene – prevence mastitid I

Několik jednoduchých opatření, která pomáhají zabránit mastitidě a dalším infekcím vemene!

Každý, kdo pracuje s dojnicemi si je vědom toho, jak snadno může dojít k infekci vemene. Přinášíme několik tipů na snadná opatření, která vám pomohou tomu zabránit.

Ruce fungují jako prostředek pro šíření přenosu bakterií

Podívejte se na své ruce: jejich čáry, záhyby a možná i praskliny představují ideální prostředí pro ukrývání bakterií. Navíc čím více jsou popraskané, tím těžší je udržovat je v čistotě. Dále je prokázáno, že bakterie způsobující mastitidu mohou na lidské ruce přežít až 3 dny! Proto je důležité věnovat hygieně rukou náležitou pozornost a správně je čistit, aby při případném kontaktu s infikovanými vemeny nedocházelo k nakažení dalších krav ve stádě. Někdy však ani to nestačí.

Nošení rukavic pomáhá chránit zdraví struků
V průběhu posledních 40 let prošla standardní rutina dojení významnými a nevratnými změnami. Také se velmi výrazně zpřísnily požadavky na hygienu a kvalitu mléka. Potřeba funkční bariéry mezi lidskýma rukama a vemeny krav je nyní nutností a měla by být součástí standardního postupu při práci na každé farmě.
Studie* provedená v prostředí dojíren na vybraných farmách v Anglii prokázala přítomnost škodlivých bakterií u 50 % vzorků získaných z rukou dojičů. Po umytí dezinfekčními prostředky se množství bakterií snížilo, ale stále zůstalo 30 % z nich. Je snazší čistit rukavice než ruce! Stejný výzkum ukázal, že když dojiči používali rukavice a namočili je do vhodného dezinfekčního prostředku, snížil se manuální přenos patogenů z krávy na krávu. Navíc rukavice můžete po použití jednoduše zahodit a vyměnit za nový pár, což s rukama samozřejmě není možné!
*_{National Institute for Research in Dairying in England}

Rukavice nejsou prospěšné jen z hlediska zdraví vemene, ale také chrání ruce dojičů před dlouhodobým působením vlhkosti a desinfekčních prostředků. V neposlední řadě jsou jako preventivní nástroj poměrně levné! Na použitých rukavicích lze nalézt o 75 % méně bakterií než na holých rukou. Když porovnáte náklady spojené se záněty vemene a náklady na pořízení rukavic, rozhodnutí je jednoduché! Díky nízkým nákladům lze jen doporučit jednorázové používání rukavic, protože při opakovaném nasazování hrozí popraskání a protržení.

Vyberte si správné rukavice!

V ideálním případě vybrané rukavice dokáží splnit následující požadavky:

• Přiléhat a působit jako druhá kůže
• Umožňovat přirozené pohyby rukou
• Musí být správně nasazeny a je nutné zvolit správnou velikost, aby nedošlo k jejich protržení (to se stává především na koncích prstů) a kontaminaci mléka
• Musí být dokonale čisté a bez látek dráždících pokožku

Pokud se podaří pro dojiče vybrat vyhovující rukavice, nebudou mít s jejich nošením žádný problém. Některé typy rukavic mají uvnitř také zvlhčující látky, které mohou pomoci chránit ruce dojičů před nepříznivými podmínkami, ve kterých pracují.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.

Strukové návlečky

Kulaté nebo trianglové návlečky: které z nich si vybrat?
Jaký je rozdíl ve tvaru návlečky z hlediska předcházení hyperkeratózám a zlepšování zdraví vašeho stáda.

V posledních letech jsme byli svědky technologického vývoje nebo přesněji řečeno revoluce v mnoha různých sektorech moderního hospodářství. Ani mlékárenský průmysl není výjimkou: na farmách a v dojírnách se objevily ovládací panely, chytré měřiče mléka, systémy řízení stáda a mnoho dalšího.
Je tu však velmi důležitá součást procesu dojení, možná ta nejdůležitější, která po dlouhou dobu stojí poněkud stranou: dojicí souprava. Proč ji považujeme za nejdůležitější? Protože je to jediná část dojicího systému, která přichází do přímého kontaktu s krávou.

Zásadní technologickou revolucí v oblasti dojení bylo vyvinutí trojúhelníkových návleček s ventilkem. Hlavní technologický pokrok spočívá v tom, že vzduch již není přiváděn vstupem ze sběrače. Tento způsob je poměrně nevýhodný a problematický, protože kvůli němu často vzniká v prostoru sběrače silné víření, které jednak rozbíjí molekuly tuku v mléce a jednak způsobuje, že se mléko vrací zpět ke strukům (= každý struk přijde do kontaktu s mlékem ze čtyř různých struků!) Tento jev se nazývá „reflux“ a je hlavní příčinou křížové kontaminace související s dojicím zařízením. U trojúhelníkových návlečky s ventilkem je přívod vzduchu umístěný na jejich hlavici a tím je proud vzduchu posílán ve směru odtoku mléka, čímž se zabrání efektu zpětného toku – refluxu (k němuž může přesto dojít v důsledku jiných faktorů, jako je například prokluzování návleček). Tímto způsobem se mléko návlečkou pohybuje rychleji a zároveň hladce (bez víření) protéká sběračem.

Podívejme se trochu podrobněji na to, jak se návlečky chovají a pokusme se pochopit v čem spočívá rozdíl, pokud jde o vytváření podtlaku a obecně správné provedení dojení.

A Ústí hlavice
B Mléčná hadička
C Sběrač mléka (připojení)

Pokud během dojení měříme podtlak v různých částech násadce (A-B-C), lze zaznamenat obrovský rozdíl mezi všemi druhy kulatých standardních návleček a trojúhelníkových s ventilkem.
U standardních návleček se úroveň podtlaku v celém násadci během dojení chová abnormálně, to znamená, že podtlak v hlavici a v oblasti mléčné hadičky může být po zlomky sekundy vyšší než ve spodní části u sběrače.
Toto je jasná ukázka refluxu, ve skutečnosti mléko, stejně jako všechny kapaliny, teče směrem k místu s nejvyšším podtlakem, to znamená, že ve výše uvedeném případě se místo toku do sběrače vrací zpět do struku.
Výhodou trojúhelníkových návleček s ventilkem je umístění ventilku v hlavici (A): to znamená, že úroveň podtlaku v částech horních částech násadce nemůže být nikdy vyšší než v části C – těsně u sběrače. V oblasti hlavice je podtlak vždy nejnižší, což zabraňuje proudění mléka zpět k vemeni. Ke křížové kontaminaci dochází u standardních návleček proto, že ve sběrači se shromažďuje mléko ze všech čtyř struků. Kvůli refluxu se dostane zpět do kontaktu s vemenem. Pokud je mléko z jednoho ze struků kontaminováno bakteriemi, může to snadno ovlivnit celý nádoj a ohrozit i další struky.

Princip fungování návleček s ventilkem ukazuje následující video: https://www.youtube.com/watch?v=Q9u6nVBIgUM
Do sběrače byla přidána červená barva. U návlečky s ventilkem (vidíme ji vpravo) je jasně vidět, že nedochází k žádnému vracení se mléka zpět do násadce a ke struku. Nedochází ke křížové kontaminaci, mléko je ze struků efektivně odvedeno rovnou do sběrače a nevrací se.

Technologie trojúhelníkové vs. kulaté strukové návlečky

Technologie trojúhelníkových návleček umožňuje ve srovnání se standardní kulatou návlečkou synchronizovanější stlačování konců struků. Jemně masíruje struky, což má za následek menší riziko hyperkeratózy a zároveň zabraňuje sklouzávání a zlepšuje přilnavost kolem struku. Dojení je tak efektivnější a zároveň ohleduplnější jak pro dojiče, tak především zvířata.

Vlastnosti a výhody trojúhelníkových strukových návleček:

• Zlepšuje kvalitu a účinnost dojení prostřednictvím synchronizovaného stlačování konců struků
• Zlepšuje stav struků a komfort krav díky jemnějšímu dojení
• Šetrné dojení a vyšší pohodlí krav vytváří lepší a klidnější prostředí v dojírně
• Snižuje počet somatických buněk a v důsledku toho i výskyt mastitidy

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.

Mastitidy: Nepřítel číslo 1 v moderních mléčných farmách II

Jak je poznat, jak s nimi bojovat, jak je porazit

Hlavními příčinami nízké ziskovosti na většině moderních farem jsou obvykle mastitida a nízká úroveň reprodukce, přičemž oba tyto problémy spolu úzce souvisí. Nyní už víme téměř všechno, co o mastitidě potřebujeme vědět! V tomto díle našeho seriálu si představíme hlavní nástroje a zbraně, které jsou nám k dispozici v boji proti zánětům vemene. Vaším prvním a nejlepším spojencem jsou vysoce kvalitní strukové návlečky.

Návlečky jsou pro dojení tím, čím jsou pneumatiky pro auto. Řídili byste auto s vysoce opotřebovanými pneumatikami? Ne, protože víte, že opotřebované pneumatiky mohou zvýšit pravděpodobnost nehody a snížit účinnost ovládání vašeho vozidla.
Nyní, když víme, jaké dopady může mít mastitida na ziskovost a efektivitu stáda, je důležité si uvědomit i to, jak zásadní roli při dojení hrají strukové návlečky. Příliš často se zapomíná, že jsou prvním kontaktním bodem mezi citlivou tkání struku a dojicím strojem.
Pokud se strukové návlečky dostatečně často nemění, jejich účinnost začne klesat. V EU se doporučuje jejich výměna každých šest měsíců nebo po 2 500 dojeních (podle toho, co nastane dříve), v USA, kde složení kaučukových směsí obsahuje méně černého uhlíku (vzniká při nedokonalém spalování), vyžadují návlečky výměnu po asi 1 200 dojeních.

Výzkum provedený na wisconsinské univerzitě dospěl k závěru, že stárnutí návlečky má za následek snížení maximálního průtoku mléka, zvýšené výkyvy podtlaku, prodlouženou dobu dojení a snížení podtlaku v ústí hlavice strukového násadce. Rovněž byl zaznamenán slabý, ale stálý trend snížení průměrného průtoku mléka. Na úrovni celého stáda se tyto skutečnosti projevily v pomalejším dojení, delší dobou nasazení dojicí soupravy a vyšším prokluzování návlečky. Stejné výsledky ukázaly i výzkumy provedené v Ústavu pro zdraví zvířat (Institute of Animal Health) ve Velké Británii.  Docházelo ke zvýšenému prokluzu návlečky a také bylo častěji pozorováno nežádoucí zabarvení struků po sejmutí soupravy. Opotřebená návlečka, používaná déle než pro asi 2500 dojení, je rovněž méně účinná při dodojování.
Kromě snížení účinnosti při dojení dochází při opotřebení i k mírným změnám ve složení gumy, přičemž se v důsledku usazování vápníku vnitřní povrch stává drsnějším. Agresivní čištění může navíc poškodit materiál návleček.
Pokud se snažíme ponechat si jedny návlečky co nejdéle a nejsme ochotni je ve vhodném intervalu měnit, můžeme mít pocit, že jsme ušetřili. Opak je však pravdou. Opotřebované návlečky způsobují pomalejší a delší dojení a zvýšené prokluzování návlečky. Vnitřní povrch návleček se obtížněji čistí, což zvyšuje riziko přenosu patogenů mastitidy a problémy s kvalitou mléka.

Rozumní lidé by svou rodinu nikdy neohrožovali jízdou s opotřebovanými pneumatikami – neměli bychom našim dojnicím věnovat stejnou pozornost?!
_{Zdroj: Ian Ohnstad – ředitel společnosti The Dairy Group.}

Mastitidu rozhodně není radno podceňovat. Se základními znalostmi, které nyní máte, můžete přistupovat k dojení jinak a připravit si tím lepší budoucnost pro vás i vaše krávy.

Závěrem uveďme citaci od našeho vlastního specialisty na dojení Luize Cutola:
"Konec struku je nebo by měl být pouze východem – jeho úkolem je nechat mléko odejít, ale původce mastitidy držet venku.“

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Mastitidy: Nepřítel číslo 1 v moderních mléčných farmách I

Jak je poznat, jak s nimi bojovat, jak je porazit

Věděli jste, že hlavními příčinami nízké ziskovosti na většině moderních farem jsou obvykle mastitida a nízká úroveň reprodukce? Oba tyto problémy spolu úzce souvisí. Co přesně je mastitida a proč je tak důležitá při řízení stád dojného skotu? Jak se proti ní bránit a jak ji omezit a potlačit?
Následující série příspěvků na blogu má za cíl poskytnout vám několik cenných návrhů a odpovědí na tyto otázky.

Mastitida ve zkratce

K mastitidě neboli zánětu mléčné žlázy, dochází, když se do mléčné žlázy uvolní bílé krvinky (leukocyty), obvykle v reakci na vniknutí bakterií do strukového kanálku. Mastitida může nastat také kvůli chemickému, mechanickému nebo tepelnému poškození. Mléčná žláza postižená mastitidou neprodukuje mléko a její tkáň je tvrdá a napnutá.
Mastitida je infekční onemocnění a nejčastěji se přenáší kontaktem s dojicím zařízením, kontaminovanýma rukama dojiče nebo materiálem.

Mastitida může být klinická nebo subklinická. V případě klinické mastitidy kráva vykazuje typické konečné příznaky onemocnění. Tyto případy se liší a může se dále jednat o akutní, perakutní nebo subakutní mastitidy. Klinická mastitida je nejčastěji pozorovaným případem onemocnění, kdy příznaky bývají mírný zánět vemene a viditelné změny v mléce, jako např. malé sraženiny.

Dlouhodobě se opakující a přetrvávající případy mastitidy se označují jako chronické. Často s chronickou mastitidou může dojít k nevratnému poškození vemene a tyto krávy pak musí být bohužel vyřazeny.

Subklinická mastitida je přímo indikována vysokým počtem somatických buněk. Nejsou zde pozorovány žádné zjevné klinické příznaky onemocnění a žádné viditelné změny ve složení mléka. Subklinická mastitida je pravděpodobně způsobena nakažlivými patogeny. Přítomnost těchto patogenů může být detekována pomocí testu elektrické vodivosti mléka. V současné době se provádí v automatizovaných a robotických dojicích systémech. U subklinické dojnice může dojít ke snížení mléčné užitkovosti kvůli vysokému počtu somatických buněk, a navíc představuje možné riziko infekce pro ostatní krávy ve stádě.
Mastitidy mohou mít též obrovský dopad na efektivitu hospodaření každé farmy.

Proč je výskyt mastitid klíčovým faktorem pro ziskovost farmy?

Vědecká studie provedená v Německu uvedla, že „jediný případ mastitidy může znamenat ztrátu až kolem 531 EUR! “*Tato suma zahrnuje náklady na léčení antibiotiky, ztráty produkce a zvýšení reprodukčních nákladů.
_{* Bernd Lührmann (2013) - Německo}

Následující tabulka uvádí o kolik nižší může být mléčná užitkovost při určitém počtu somatických buněk (PSB):

		Ztráty v produkci mléka (kg)
Lineární skóre	PSB	1. laktace	2 a více laktací
0-2	12.500 – 50.000	0	0
3	100.000	90	180
4	200.000	180	360
5	400.000	275	545
6	800.000	365	730
7	1.000.000	460	910

Dopad mastitidy na úroveň reprodukce

Kdy byla mastitida diagnostikována	Interval (dny)	Service perioda (dny)	Inseminační index
Před 1. inseminací	94	114	1.6
Mezi 1. inseminací a zabřeznutím	71	137	2.9
Když je březost již potvrzena	71	92	1.7

Výše uvedené údaje jasně ukazují, že mastitida negativně ovlivňuje ekonomiku farem. To spolu s kolísáním cen na trhu mléka komplikuje situaci farmářům, jejichž zájmem je vedle ziskovosti také vysoká užitkovost stáda a při udržení dobrého zdraví a kondice krav.
Pokud jde o příjmy, počítá se každá kapka prodaného mléka!

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Hubení hmyzu ve stájích

S příchodem jara a očekáváním vyšších teplot se před námi opět objevuje problém v podobě much a jiného obtížného hmyzu. Hmyz v přítomnosti zvířat je nežádoucí z mnoha důvodů.
Jedním z nich je obtěžování a narušování welfare zvířat, které s sebou nese pokles dojivosti a snížení intenzity růstu u ostatních kategorií. Zvířata jsou rušena při krmení, odpočinku i dalších běžných aktivitách.  Pro odpuzení much od těla používají různé obranné mechanismy, jako záškuby kůže, házení hlavou, mávání ocasem.

Hmyz ve stádě působí i jako přenašeč mnoha nemocí. U druhů sajících krev probíhá přenos patogenů tak, že bodalka saje krev infikovaného hostitele a na svém ústním ústrojí její zbytky přenese na dalšího hostitele. Štípnutí je většinou bolestivé a vyvolá obranné mechanizmy zvířete (záškuby kůže), které hmyz rychle vyhání pryč. Kvůli tomu bodalky navštíví více zvířat, než kdyby se mohly nakrmit jen na jednom. Navíc bylo některými pokusy dokázáno, že část nasáté krve z předchozího jedince vpustí do dalšího jedince ještě před začátkem krmení.
Mouchy mohou přenášet viry a bakterie, mezi které patří i patogeny způsobující průjmová onemocnění, infekce močových cest a trávícího traktu, a také problémy se struky a kůží. Přenáší i koliformní bakterie, které jsou původci mastitid.

Ve stájích se nejčastěji setkáme se zástupci řádu dvoukřídlých – mouchou domácí a bodalkou stájovou.

Moucha domácí
V našich podmínkách se první mouchy mohou objevit už v březnu.  Dospělec je dlouhý 6–7 mm, samice je většinou větší než samec. Živí se téměř všemi druhy organické hmoty a vyniká značnou rozmnožovací schopností. Celý vývojový cyklus mouchy trvá za příznivých podmínek v průměru asi 2 týdny. Důležitým faktorem, ovlivňujícím rychlost vývoje je teplota.  V letních měsících při vyšších teplotách trvá vývoj jedné generace 7–10 dní. Při dobrých podmínkách se za sezónu může vylíhnout 10–12 generací. Samice může naklást až 500 vajíček v několika dávkách. Vajíčka bývají uložena ve výkalech, chlévské mrvě, odpadcích a jiné rozkládající se hmotě. Larva je přibližně 3–9 mm dlouhá, smetanově bílá, válcovitého tvaru.  Pro svůj vývoj potřebuje vlhké prostředí, např. hnůj, hnijící vegetaci, nebo rozbahněnou zeminu.
Zajímavostí je, že dospělý jedinec mouchy domácí používá pro vykuklení pulzující váček (ptilinum) umístěný na přední části hlavy, který mu pomáhá prorazit kuklu a dostat se ze substrátu na povrch.  Mouchy se běžně dožívají kolem 15–25 dnů, ale při dostatku potravy může přežít i 2 měsíce. Přezimuje ve stadiu larvy nebo kukly.

Bodalka stájová
Bodalka stájová je vzhledově podobná mouše domácí, ale na rozdíl od ní saje krev teplokrevným živočichům. Oproti mouše má širší hrudní část, dorůstá až 8 mm a na šedém těle má charakteristické čtyři podélné pruhy přes hruď. Krev sají dospělci obou pohlaví a jsou při tom poměrně vytrvalí a agresivní.
Vývojový cyklus bodalky stájové trvá 25–40 dní v závislosti na teplotě a dostatku potravy. Dospělý jedinec žije 2–10 týdnů. Samička během této doby může naklást 100–500 vajíček, které pokládá do hnijící zeleniny a ovoce, sena, slámy, popřípadě siláže. Larva má žlutobílou barvu a je dlouhá 5–12 mm.  Oblíbeným místem výskytu larev jsou místa znečištěná mrvou a místa s větší vlhkostí, také poblíž krmných žlabů a napáječek.

Spíše na pastvinách, než ve stájích se vyskytují ovádi. Krev sají pouze samice, kousnutí je bolestivé, způsobuje svědění, a navíc může působit i jako vstupní brána pro kožní infekce.

Není možné zcela zabránit výskytu hmyzu v blízkosti zvířat, musíme ale podniknout všechna možná opatření pro eliminaci jeho množství a působení na zvířata. Nejlepší ochranou proti obtížnému hmyzu je prevence.
Výskyt a množství hmyzu lze ovlivnit typem podestýlky a způsobem odklízení. Pokud podestýlka zůstává na jednom místě zvlhčená výkaly a přirozeně zahřívána, stává se vhodným substrátem pro kladení vajíček a vývoj much. Ve stáji musíme udržovat čistotu a chlévskou mrvu pravidelně odklízet.
S hubením je nutné začít hned s příchodem teplého období a zabránit hmyzu v rozmnožování.

Preventivní opatření a doporučení pro praxi:

• dodržování hygienických opatření, udržování čistoty v místnostech, u krmiště a napáječek
• výběr správného typu podestýlky
• časté odklízení mrvy a hnoje, desinfekce podestýlky
• udržování požadovaných klimatických podmínek (ventilace, prosvětlení stáje)
• preventivní opatření proti hmyzu pomocí mucholapek, př. nasazení biologické ochrany,
• vyhledání zdroje výskytu larev a jejich hubení např. použitím insekticidů
• při výskytu dospělých jedinců použití repelentů
• instalace drbadel proti svědění kůže zvířat
• vysoušení stojatých vod

Prostředky pro boj s obtížným hmyzem:

Insekticidy jsou látky, které obvykle obsahují účinnou látku k hubení hmyzu nebo přerušení vývoje v některém stadiu a vábící látku (atraktant).
Působí ve formě postřiku, nátěru, některé jsou určeny k polití hnoje. Na trhu jsou k dostání i nástrahy ve formě granulí pro hubení dospělých much.
Hmyz si na ovšem na insekticidní přípravky časem vytvoří rezistenci, proto je vhodné je střídat.

Elektrické lapače lákají hmyz pomocí modrého nebo zeleného světla na elektrickou mřížku, která ho usmrtí. Někdy se do nich pro zvýšení účinku přidávají hmyzí návnady. Patří mezi ekologické řešení, ale při jejich použití je nutné dbát bezpečnostních opatření a lapače pečlivě udržovat. V krajním případě může dojít ke vznícení prachu nahromaděného uvnitř.

Mucholapky jsou běžně používané v domácnostech a stejně dobře je lze využít i ve stáji.

Pro snadnou aplikaci kapalných insekticidů jsou na trhu k dostání tlakové postřikovače. Mají různou kapacitu, ty objemnější jsou vybaveny popruhy pro pohodlné nošení na zádech.

Repelenty mají za úkol především hmyz odpuzovat, většinou ho nezabíjí. Využívají se hlavně na pastvinách a při práci s koňmi, kdy jsou koně kvůli potu pro hmyz lákavější. Nejen, že narušují soustředění koně i jezdce, ale hlavně můžou zvýšit riziko nepředvídatelné reakce koně a tím i úrazu.

Za zmínku jistě stojí i biologická ochrana, která spočívá v nasazení přirozených nepřátel much (např. dravé mouchy nebo vosičky), které napadají kukly a živí se jejich obsahem. Tím usmrtí vývojové stádium much ještě před vylíhnutím a zabrání dalšímu množení. Tyto druhy skot nijak neobtěžují, takže jsou pro nás velmi užitečné.

Doplňkové krmné směsi

Krmnou směsí se rozumí směs alespoň dvou krmných surovin, může obsahovat doplňkové látky, a je určena ke krmení zvířat.
Kompletní krmná směs svým složením pokrývá denní potřebu živin a není třeba ji doplňovat.
Doplňková směs má vysoký obsah určitých látek a používá se v kombinaci s jinými krmivy. Nejsou určeny k přímému zkrmování a zvířatům se podávají přidáním do krmiva nebo vody. Tyto doplňkové látky příznivě ovlivňují vlastnosti krmiva nebo, dodávají zvířatům potřebné minerály a látky podporující jejich zdraví a užitkovost, někdy mohou mít i antiparazitní účinek.
Všechny krmné suroviny obsažené ve směsi musí být uvedeny v katalogu nebo v rejstříku krmných surovin.
Při výběru minerálně vitamínového doplňku je nutné vycházet z potřeb našich zvířat, zohlednit jejich věk, užitkovost a zvážit vhodné zakomponování do užívané krmné dávky.

Často jde o doplňky na bází bylin. Velkou oblibu si v poslední době získaly produkty obsahující ostropestřec mariánský.

Ostropestřec mariánský (Silybum Marianum L.)
je statná bodlákovitá rostlina, vysoká 20–150 cm s červenofialovými květy. Užívanými částmi jsou plody (6–7 mm velké nažky) a semena.  Pochází ze Středomoří, Severní Afriky a Asie a zmínky o jejích příznivých účincích při ochraně a léčbě jater jsou staré více než 2000 let.

Ostropestřcový olej je získáván z plodu ostropestřce mariánského lisováním za studena a příznivě působí na stav kůže a srsti, kromě toho podporuje trávení a plodnost. Dalším přínosem je vysoký obsah přírodního vitamínu E, který působí jako přirozený antioxidant. Je bohatý na vitamín E a esenciální mastné kyseliny (obsahuje kolem 60% kyseliny linolové), na rozdíl od například řepkového oleje. V neposlední řadě olej slouží ke zvýšení chutnosti při krmení zvířat.
Zde je důležité připomenout, že ostropestřcový olej neobsahuje látky, které chrání a regenerují jaterní tkáň. Tyto látky jsou obsaženy pouze v plodech.
Pokud tedy chceme využít příznivý vliv ostropestřce mariánského na podporu funkce jater, musíme zvolit přípravek z plodů upravených pouze mechanickou cestou, jako je např. Silyfeed BASIC. Tento doplněk příznivě působí na zdraví zvířat díky přírodním látkám z plodu ostropestřce mariánského, kromě toho je také zdrojem přírodního vitamínu E. Podporuje funkci jater, především produkci a vylučování žluči.