Precizní zemědělství
Efektivita díky preciznímu zemědělství: je to budoucnost chovu dojnic?
Ziskovost, soběstačnost, bezpečnost potravin a udržitelnost jsou rozhodujícími faktory v budoucnosti mlékárenského průmyslu. V tomto příspěvku se podíváme na to, jak může uplatnění „precizního zemědělství“ v praxi přispět k budoucnosti mlékárenského průmyslu prostřednictvím svého potenciálu, možností a potřeb.
Pohled do budoucnosti chovu dojnic
Organizace IFCN (Mezinárodní farmářská srovnávací síť) poskytla některé klíčové poznámky o budoucnosti mlékárenského průmyslu. Při pohledu do nejbližší budoucnosti je zřejmé, že pandemie Covid-19 zrychlí inovace v tomto odvětví a vynutí potřebu nových technologií a připojení v reálném čase. Pokud se odvážíme podívat se trochu dále do budoucnosti, IT řízení a robotizace pravděpodobně ovlivní rozdíl v udržování tempa mezi více a méně ziskovými farmami, se zaměřením na vyšší produkci s nižšími náklady. Odhaduje se, že v roce 2050 dosáhne celosvětová populace až 9,8 miliardy, což zvýší poptávku, zatímco půda a zdroje a kapacita planety zůstanou stejné. Klíčovým rozdílem v budoucnosti bude zlepšení efektivity na farmě. Technologie a postupy potřebné k dosažení takové úrovně účinnosti jsou známé jako „precizní zemědělství“ a na farmách se již začaly objevovat.
Co máme na mysli, když mluvíme o „digitalizaci farmy“ a „precizním zemědělství“?
"Precizní zemědělství není o tom, jak přesné jsou informace, ale o tom, jak je použít k přesnějšímu rozhodnutí." - Santiago Utsumi (Univerzita v Michiganu).
Dalo by se říci, že když se zmíníme o „Precizním zemědělství “, máme na mysli každý nástroj, který umožňuje zemědělcům: sledovat jejich stádo, jejich farmu, její procesy, sbírat provozní data a analyzovat je, což jim umožňuje efektivněji plánovat a efektivněji hospodařit.
Několik příkladů precizního zemědělství:
• Robotické dojení
• Všechny druhy senzorů; od detekce kvality mléka, po monitoring aktivity a příjmu krmiva zvířat.
• Drony, které monitorují stáda, plodiny nebo půdu.
• Fotoaparáty, které dokážou detekovat možné infekce nebo dokážou rozpoznat krávy, ovce nebo kozy při vstupu do dojírny.
• Zařízení pro detekci a monitoring uhlíkových emisí na farmách
Očekávání a skutečné výhody:
Očekávání týkající se digitalizace zemědělství jsou vysoká, nicméně stejně vysoký je jeho potenciál. Digitalizace je široce uznávána a očekává se, že přinese zemědělcům mnoho výhod; díky ní mohou snadno shromažďovat cenné údaje o farmě, což umožňuje i usnadňuje přijímat rozhodnutí pro lepší řízení podniku.
Některé z dobře zavedených a potenciálních výhod digitalizace farem mohou být následující:
• Celkové zvýšení výnosů a užitkovosti
• Optimalizace procesů
• Snížení pracovních sil
• Zvýšená ziskovost
• Zlepšení pracovních podmínek
• Snížený dopad na životní prostředí
• Úspora času a peněz
Možné překážky při zavádění digitalizace a precizního zemědělství:
Zemědělcům v investování do těchto technologií brání určité překážky. Někteří se brzy snadno přesvědčí, jakmile poznají výhody, v jiných případech může být zapotřebí více impulsů a motivace.
Jaké mohou být důvody, které vás jako farmáře mohou odrazovat od investování do precizního zemědělství:
• Počáteční investice
• Působí povýšenecky a složitě
• Vyžaduje určité testování
• Vyžaduje nové dovednosti jak na straně dojičů, tak na straně vedení farmy
• Vyžaduje širokopásmové připojení k internetu
• V tuto chvíli nejsou nástroje snadno propojitelné se stávajícími zařízeními
• Vyžadují příliš mnoho externího know-how
Některé z těchto bodů mohou představovat skutečné překážky, jiné lze snadno překonat: systémy, které jsou nyní na trhu k dispozici, jsou stále jednodušší a snadno použitelné a často nepotřebují ani zvláště náročné zaškolení. Těmi, kteří musí čelit největším obtížím při přijímání této změny mohou být právě malé a střední farmy, proto je důležité, aby precizní zemědělství bylo na 100% efektivní. Klíčová je silná spolupráce mezi zemědělci, institucemi, vědci a průmyslem. V tomto procesu je rozhodující role zemědělců, stejně jako nezávislých poradců, kteří zemědělcům pomohou při překonávání těchto potenciálně obtížných kroků.
Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.
Zařízení pro chlazení mléka
Pro zachování požadovaných nutričních a organoleptických vlastností mléka.
Antimikrobiální rezistence
Víte, co je antimikrobiální rezistence?
Víte o opatřeních EU k jejímu zmírnění?
Antimikrobiální rezistence (AMR) je tématem, které může mít dopad na každou farmu. Proto přinášíme souhrnné informace o všem, co potřebujete vědět.
Co je AMR?
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC, European Centre for Disease Control) varovalo, že bakterie u lidí, potravin a zvířat nadále vykazují rezistenci vůči nejznámějším antimikrobiálním látkám. Co to znamená? Znamená to, že léčba, která byla kdysi účinná, nyní začíná svou účinnost ztrácet, protože bakterie si proti nim vytvořily odolnost. AMR se vyvíjí přirozeně v průběhu času, obvykle prostřednictvím genetických změn a pokud jsou antimikrobiální látky nadužívány nebo zneužívány, může se její nástup urychlit.
Jak se AMR vyvíjí
Antibiotika poskytují lék na bakteriální infekci, ale bakterie si proti nim vytvářejí rezistenci. Vývoj rezistence výrazně urychluje nadužívání nebo zneužívání antibiotik. Lékaři/veterináři by měli předepisovat vhodné antibiotikum pouze v případě potřeby a ve správných dávkách při léčbě lidí/zvířat. Hlavní riziko nakažení rezistentním patogenem (superbugem) je ve zdravotnickém zařízení, protože nemocniční odpad může kontaminovat životní prostředí antibiotiky. I když ne každý nositel superbugu onemocní, mikrob se šíří a stává se častějším. Superbugy ze zvířat mohou být přenášeny na člověka potravou živočišného původu a mohou u něj způsobit onemocnění. I živočišné výkaly mohou obsahovat rezistentní bakterie a končí v prostředí nebo na potravinářských plodinách, které konzumujeme. Bakterie v životním prostředí (např. na rostlinách) mohou být vystaveny působení antibiotik (např. z odpadních vod). To může urychlit vývoj rezistence u těchto mikrobů, která se později rozšíří na člověka nebo zvířata.
Od roku 1980 nebyly nalezeny žádné nové třídy antibiotik: antimikrobiální péče a prevence a kontrola infekcí u lidí a zvířat jsou proto kriticky důležité, aby se zajistilo, že stávající antibiotika zůstanou účinná.
Jaká opatření pro prevenci nebo boj proti AMR byla dosud přijata?
Některé vlády (zejména zemí EU) a sdružení (americká společnost IDSA pro infekční choroby) zavedly opatření ohledně informování a boje proti AMR. Evropský parlament zahájil kampaň proti zneužívání antibiotik, která vyvrcholila nařízením schváleným v prosinci 2018. Toto nařízení vstoupí v platnost na konci roku 2021. Boj proti AMR je složitý, protože je náročné zajišťovat dostatečnou prevenci infekcí při současném používání stávajících antimikrobiálních látek obezřetně a pouze v případě potřeby.
Nařízení EU:
• Omezit používání antibiotik u hospodářských zvířat, určených k produkci potravin (s cílem zabránit výskytu rezistentních bakterií v potravinách)
• Omezit používání antimikrobiálních látek jako preventivní opatření při absenci klinických příznaků infekcí
• Omezit metafylaktické užívání antibiotik (léčba skupiny zvířat, u nichž pouze jeden vykazuje známky infekce, musí být poslední možností)
• Žádná antibiotika nesmí být použita k podpoře růstu zvířat
• Dovážené potraviny musí splňovat normy EU
Neterapeutické používání antibiotik se postupně ukončuje. Smí být použity pouze v případě vysokého rizika infekce a jejich přijetí musí být schváleno a zdůvodněno veterinárními lékaři. Vláda EU se však zavázala financovat další výzkumné studie o nových antimikrobiálních látkách.
Jaký to může vliv na chod mléčných farem?
Antibiotika se u dojnic někdy používají jako prostředek pro „zachycení všeho“. To je běžný případ farem se zastaralými technologiemi nebo tam, kde odmítají nové přístupy a informace. Zdaleka nejčastějším obdobím, kdy se přístup „zachyťte vše“ praktikuje, je zasušování pomocí dlouhodobě působících antibiotik. To je však mnohem méně běžné u chovatelů, kteří aplikují přípravky pro ochranu struků, aby uchovali co nejlepší zdraví vemene v období stání na sucho. Pravděpodobně nejrizikovější je případ, kdy farmáři krmí telata kravským mlékem ošetřeným antibiotiky. To je velmi kontraproduktivní, protože tím se také buduje antibiotickou rezistenci ve stádě.
Jak se připravit na omezení antibiotik
Znáte důsledky omezení používání antibiotik? Jste připraveni na ně reagovat?
Jak jsme si již vysvětlili výše, někdy se antibiotika užívají během období zasušování dojnic. Užívání těchto látek je často přísně omezeno, i když jsou veterináři nadále doporučovány a předepisovány. Jak tedy mohou producenti mléka nahradit tato antibiotika a úspěšně čelit nadcházející změně v jejich legislativě?
Názor prof. Alfonsa Zecconiho z Univerzity v Miláně
Profesor Zecconi je toho názoru, že po brzké změně právních předpisů týkajících se AMR bude ještě důležitější věnovat pozornost správnému welfare krav během dojení. Antibiotika se běžně používají k zasušení stáda (plošné zasušování, Blanket Dry Cow Therapy). Aby se jejich užívání snížilo, stále častěji se objevuje jiná metoda, označovaná jako selektivní zasušování (Selective Dry Cow Therapy). To se již praktikuje v severní Evropě a Izraeli.
Důležité zásady pro úspěch při zasušování jsou:
• Důsledné a přesné sledování zdraví vemene.
• Zavedení a udržování důkladné úrovně hygieny dojení.
• Optimalizace krmení.
Prof. Zecconi a jeho tým ve spolupráci s místními producenty a zpracovateli mléka provedli testování v terénu, které spojuje ideální kritéria pro zohlednění počtu somatických buněk při poslední kontrole užitkovosti před zasušením. Antibiotika při zasušování mohou být aplikována, pokud počet somatických buněk přesáhne 100 000/ml u prvotelek a 200 000/ml u krav na druhé a vyšší laktaci, nebo byla u krávy diagnostikována klinická mastitida. Jinak není užití antibiotik oprávněné (zejména jakmile vstoupí v platnost nová nařízení). Testování v terénu ukazuje, jak lze při tomto přístupu snížit užívání antibiotik až o 50%, ale podle očekávání jsme také zaznamenali nárůst bakteriálních infekcí po porodu. Důrazně proto doporučujeme během období zasušování věnovat zvýšenou pozornost stavu vemene a také použít přípravky aplikované do struku pro jeho ochranu. Nelze změnit jeden parametr v rovnici (zastavit užívání antibiotik), aniž byste přizpůsobili ostatní (hygiena, dojení, krmení atd.). Zdá se, že zdraví a welfare stáda bude v budoucnosti stále důležitější.
Zdroj: Informatore Zootecnico nr. 11/2020; Ruminantia mensile, Sanità 07-2018 -17 Luglio 2018 - Di Shmulik Friedman
Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.