Zařízení k manipulaci se zvířaty
S hospodářskými i zájmovými zvířaty je nutné více či méně často manipulovat, nebo je na určitou chvíli zafixovat proti pohybu. Fixace a manipulace se zvířaty může být poměrně stresující záležitost jak pro zvíře, tak pro ošetřovatele, zvláště v případě zvířat, se kterými se nemanipuluje příliš často a nejsou na kontakt s člověkem zvyklá (např. skot či ovce chované na pastvě).
Příležitostí, kdy je třeba se zvířaty pracovat a přitom je fixovat je mnoho: veterinární zákroky, inseminace, označování, úprava paznehtů, vážení, třídění, nakládání pro odvoz z pastvy, apod.
Zařízení pro manipulaci bývají buď stacionární (často dřevěná nebo kovová) nebo mobilní (ta jsou převážně kovová).
Kovová mobilní manipulační zařízení jsou obvykle vyrobena z pozinkovaných trubek. Vybrat si lze díly mnoha různých tvarů a velikostí, ze kterých snadno kdekoli poskládáme ohradu či chodbičky podle našich konkrétních potřeb s ohledem na velikost stáda. Velikost a umístění ohrady lze operativně měnit. Jednotlivé dílky jsou díky svému materiálu relativně lehké, ale pevné. Důraz je kladen i na jednoduchost manipulace se samotným mobilním zařízením – nelze strávit většinu dne jen stavěním a sestavováním systému hrazení – a když už je zařízení připraveno, musí vydržet po celý čas práce se zvířaty.
Systémy pro manipulaci se zvířaty musí práci usnadňovat, ne přidávat. Zcela zásadní je přitom bezpečnost lidí a zvířat.
Pro manipulaci ovcemi a kozami jsou na trhu k dostání speciální obracecí klece. Zkušený chovatel dokáže ovci ošetřit i bez jakékoli pomoci, tzv. posazením ovce. Díky obracečce však takový zákrok zvládne i méně zkušený personál, klec je pro ošetřovatele i zvíře bezpečnější, především tím, že zajistí setrvání zvířete ve stejné poloze po celou potřebnou dobu zákroku. Manipulace s klecí je velmi jednoduchá a bezpečná, je tak neocenitelným pomocníkem při ošetřování paznehtů, odčervování i jiných veterinárních zákrocích.
Značení zvířat
Při manipulaci, a především třídění je velmi praktické si zvířata označit. K tomu slouží speciální barevné spreje na zvířata, které splňují všechna kritéria o zdravotní nezávadnosti a jsou registrovány u Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Pro ovce, jejichž vlna je určena k dalšímu zpracování je třeba zvolit vypratelnou barvu.
Pro snadné a bezpečné vytažení vybrané ovce ze skupiny lze použít chytací tyče na nohy.
Stříhání (nejen) ovcí II
V minulém příspěvku jsme zmínili některé důležité zásady, které je vhodné dodržet při získávání ovčí vlny.
Pro bezproblémový a bezpečný průběh stříhání je nutné zajistit vhodné podmínky jak pro zvířata, tak i pro střihače. Stříhání by mělo probíhat v suchém a čistém prostředí, s dostatkem světla a bez průvanu. V případě stříhání elektrickým strojkem musí k dispozici být dostatečný a spolehlivý zdroj elektřiny s možností zavěšení strojku.
Způsob a termín stříže musí být přizpůsobeny specifickým podmínkám v jednotlivých chovech.
Stříhací strojky
Střiž ovcí (ale i jiných zvířat) lze provádět ručně pomocí ručních nůžek s pružinou. Je to klasický způsob získávání vlny, který je však velmi náročný a neefektivní, používá se někdy v malých chovech. Nejrozšířenější metodou je stříhání pomocí elektrického strojku.
Na trhu je k dostání velké množství strojků s různými parametry.
Pořízení stříhacího strojku je největší, ale také nejdůležitější investicí. Hlavním kritériem při jeho výběru by měl být jeho výkon – tak, aby strojek vydržel dostatečný počet stříhání a investice tak byla efektivní.
Strojek se obecně skládá ze dvou částí: základní pohonové jednotky a stříhací hlavy.
Základní pohonovou jednotku tvoří těleso elektroměru ve tvaru válce. Uvnitř se nachází převodová skříň, která pohání mechanismus stříhací hlavy. Chlazení elektromotoru je zajišťováno proudem vzduchu vedeného přes filtr v přední části hlavice. Samozřejmostí je ochrana elektromotoru proti přehřátí pomocí tepelného relé – při tepelném přetížení se přístroj vypne.
Stříhací hlava je připojena k pohonové jednotce a tvoří ji těleso, v němž jsou uloženy dva nože, které provádějí vlastní stříhání. Pevný nůž je spojen s převodovým soukolím a mechanismem pro pohon stříhacího nože.
Výměnné nože se liší podle druhu zvířat, a i v rámci jednoho druhu hraje při výběru nože roli délka, jemnost a kvalita vlny nebo srsti. Kromě ovcí se stříhají i lamy, kozy nebo psi, zřídka i koně a skot, ten hlavně pro úpravy při účasti na výstavách či bonitacích.
Nože pro různou potřebu se liší tvarem a počtem zubů.
U nově zakoupeného strojku jsou nože seřízeny a je nastavena správná přítlačná síla. Pokud po čase strojek stříhá špatně, nebo je třeba vyměnit nože, je nutné provést nové nastavení.
Správné nastavení vzájemné polohy obou nožů ukazuje následující obrázek.
Bateriové strojky pro malá zvířata a jemné stříhání
Tam, kde je problematické dodávání elektrické energie můžeme použít strojek bateriový. Často je tento typ strojku používán pro stříhání malých zvířat (psů či koček), protože manipulace s ním je jednodušší a zvíře není rušeno navíc pohybující se šňůrou.
Jak zlepšit proces dojení a udržet zdraví krav
Naše znalosti slouží společnému cíli: efektivní dojení prostřednictvím zdravých krav.
Na první pohled by se dalo říct, že návlečka je pouze kousek gumy, ale tady je třeba si uvědomit, že tato součást dojicího zařízení zvládne na milion pohybů, přijde do kontaktu s více než 60 000 litry mléka a během čištění je vystavena vysokým teplotám a agresivním chemikáliím.
Zpracováním gumy se zabýváme již více než 135 let a téměř 100 let působíme v mlékárenském průmyslu. I proto dokonale rozumíme významu výroby vysoce kvalitních produktů, které umožňují farmám dojit jejich stáda šetrně, rychle a dokonale. Koneckonců je to návlečka, která se jako jediná součást dojicího zařízení krávy skutečně a doslova dotýká, což dále podtrhuje její důležitost.
Naše technologie, její výhody a naše doporučení
| Vlastnosti naší jedinečné technologie dojení | Výhody pro chovatele a krávy |
| Přívod vzduchu je zajištěn tak, aby mléko odváděl směrem od struku a udržoval ho během dojení v suchu | Snížený výskyt nových onemocnění, jako je mastitida, hyperkeratóza a nižší počet somatických buněk. Snížený obsah volných mastných kyselin |
| Díky hornímu odvětrávání je mléko odsáváno rychleji a efektivněji | Rychlejší podojení, více volného času pro ošetřovatele |
| Naše návlečky snižují podtlak v náustku a udržují jej pravidelný a cyklický | Snížené riziko ucpání strukového kanálku (bez prstenců) |
| Působení podtlaku udržuje struky v suchu a zabraňuje stříkání vody | Snížené riziko invaze bakterií |
| Jemné sejmutí dojicí soupravy | Uvolněná zvířata během dojení Vyšší délka produkčního života |
Zkušenosti chovatelů
"Návlečky s ventilkem zajišťují efektivnější dojení a snižují dobu dojení až o 20 minut. Výrazně se snížil počet případů mastitidy a také očekávám u krav delší produkční život, protože tyto návlečky jsou šetrnější ke strukům. “
Kayleigh Stowell – Southfield Farm, Clevedon, Somerset (Velká Británie)
"Poté, co jsme přešli na návlečky s ventilkem, klesl průměrný počet somatických buněk na 67 000 a zaznamenali jsme i výrazný rozdíl v pohodě zvířat." To vše přispívá k dojení a ke zbytku každodenní práce. Díky hornímu odvzdušnění odtéká mléko pryč ze struku bez toho, aby se vracelo, což zabraňuje křížové kontaminaci. “
Bon's Holsteins, Ottoland, Jižní Holandsko
"Díky návlečkám s ventilkem jsou i jalovice při dojení stejně klidné a na vemenech nebyly od přechodu na odvětrávané návlečky žádné viditelné vytlačené kroužky od strukových násadců."
Ralf a Mareike Schiedelovi – Witzmanns, Německo
Každá změna na dojírně představuje nutně změnu i v rutinním životě stáda a chovatele, a proto si zaslouží důkladné zhodnocení. Pokud však máte důvěru ve svého dodavatele dojicího zařízení a jsou-li evidentní dobré výsledky, není třeba se změn obávat.
Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.
Stříhání ovcí I
Ovce jsou významnou součástí naší historie. Za posledních 30 let prodělal chov ovcí u nás značné změny, které byly zapříčiněny mimo jiné prudkým poklesem cen vlny na počátku devadesátých let minulého století. Ještě v roce 1992 činila cena za kilogram kvalitní vlny 220 korun, dnes se ceny pohybují kolem 15–30 Kč, někdy i méně. Proto došlo k omezení chovu plemen s jednostrannou vlnařskou užitkovostí a hlavním produktem chovu ovcí se stalo jehněčí maso. V horských oblastech je hlavní úlohou chovaných ovcí údržba krajiny.
Před rokem 1991 bylo zaměření chovu ovcí převážně na vlnařskou užitkovost, vlnařská plemena představovala v té době více než polovinu z celkového stavu ovcí. Masná plemena a plemena s kombinovanou užitkovostí tvořila v roce 1990 asi třetinu populace ovcí, ale v roce 2009 už jejich počet vzrostl na 90 % z celkového počtu ovcí. K 1. 4. 2020 bylo dle údajů Českého statistického úřadu v naší republice chováno zhruba 204 tis. ks ovcí.
Vývoj v posledních letech a současná situace v chovu ovcí z hlediska jejich mléčné produkce byly nastíněny v příspěvku věnovaném dojení ovcí a koz.
Ovčí vlna je jedinečný přírodní materiál s řadou specifických fyzikálních a mechanických vlastností, které se dosud nepodařilo uměle napodobit a nahradit. Ovčí vlna má v sobě velký podíl lanolinu, což je produkt kožních žláz a vyznačuje se vysokou izolační schopností a voděodolností.
Vlna představuje skvělý izolační zdroj, využívá se i ve stavebnictví na výrobu izolačních matrací.
Vlna se rozděluje na vlnu potní (nezpracovaná) a vlnu čistou (již zpracovaná, zbavená nečistot). Ovcím vlna průběžně dorůstá a stříhat se musí, přičemž stříhání, byť méně často, vyžadují i speciální masná plemena. V horských podmínkách ovce obrůstají více než v teplejších oblastech. Stříhání ovcí je velmi náročná práce, která vyžaduje mnoho odborných znalostí a zkušeností.
Způsoby stříhání ovcí
Střiž lze v našich podmínkách provádět dvěma způsoby:
Ruční střiž pomocí ručních nůžek s pružinou je starý klasický způsob získávání vlny. Je však velmi pracné a neefektivní, dnes se používá jen zřídka v málo početných chovech. Jedno ostříhání ovce trvá podle zručnosti střihače až 40 minut.
V současné době je nejrozšířenější metodou stříhání pomocí elektrického strojku. Přitom může střihač pracovat dvěma způsoby: prvním z nich je střiž ovcí na lavici, druhým je tzv. australská rychlostřiž, kdy je ovce posazená na podložce na zemi. K ostříhání ovce elektrickými nůžkami je potřeba v průměru asi 8 minut.
Chemická stříž funguje na principu vyvolání umělého línání vlny. Ovcím se aplikují preparáty, které krátkodobě zastavují růst vlny přímo v chlupové cibulce a po 10 až 14 dní se rouno strhne. U nás se tento způsob nepoužívá.
Před střiží je nutné dodržet několik základních pravidel:
- ovce nesmí několik dní před střiží zmoknout
- ovce stříháme v prostorách bez průvanu, nežádoucí je i vysoká vlhkost nebo nízké teploty
- před střiží se ovce většinou 10–15 hodin nekrmí
- čerstvě ostříhaná zvířata bychom po několik dní neměli vyhánět na přímé slunce ani na déšť
Vlnu je nutno stříhat těsně při kůži plynulým pohybem, nepřestříhávat ji a nevracet se na ostříhaná místa. Pracovat musíme nanejvýš opatrně a zabránit poranění ovcí. Pokud k němu přesto dojde, musíme zvíře ihned ošetřit vhodnou desinfekcí.
Seno či sláma se při krmení nikdy nesmí přehazovat přes ovce, tímto způsobem se vlna silně znečišťuje – vzniká tzv. zakrmená vlna. K dalšímu znečištění dochází při přehánění po prašných cestách nebo používáním podestýlky z pilin nebo plev. Zakrmená nebo silně znečištěná vlna je prakticky nepoužitelná a neprodejná.
Během stříhání je nutné zajistit vhodné podmínky pro zvířata i pro střihače. Stříhat by se mělo v suchém a čistém prostředí, bez průvanu a přímého slunce.
Žádoucí a trochu opomíjená je střiž jehňat ve věku okolo 6 měsíců. Vlna jehňat by měla dosahovat alespoň 1,5 cm. Takto ostříhaná jehňata pak vykazují lepší přírůstky a celkově lépe prospívají.
SLOŽENÍ VLNY
Díky své zvláštní struktuře a malé tepelné vodivost keratinu poskytuje vlna nejteplejší textilní vlákno pro výrobu ošacení.
V ovčím rounu můžeme najít pět základních druhů ovčích vlasů:
Vlnovlasy (chlupy podsadové) tvoří pravou vlnu. Podsadový chlup je bez dřeně, tvoří ho šupinatá pokožka, blána a kůra. Tyto chlupy jsou dobře a hustě obloučkované. U merinových a polojemnovlnných ovcí s jednotnou vlnou tvoří jednotné rouno, u většiny ostatních plemen se vyskytují jako chlupy podsadové.
Polopesíky tvoří přechod mezi pesíky a podsadou. Mají velmi tenkou nebo přerušovanou dřeň nebo mohou být i bez dřeně. Jsou hrubší a dosahují délky až 40 cm za rok.
Pesíky tvoří nepravou vlnu. Jsou to dlouhé, hrubé a málo zvlněné chlupy s roční délkou 30 až 40 cm. Jejich dřeň tvoří 1/2 až 2/3 průměru chlupu.
Psí (mrtvé) chlupy mají široký dřeňový kanálek, který tvoří 2/3 až 4/5 průměru chlupu. Jsou kratší než pesík, jsou velmi silné a hrubé a při vrcholu zašpičatělé. Tyto chlupy se vyskytují u málo prošlechtěných plemen a zhoršují kvalitu rouna. Zvířata s výskytem mrtvých vlasů jsou z chovu vyřazována.
Krycí srst se vyskytuje na těch částech těla, kde neroste vlna.
Vlivy působící na kvalitu vlny
Kvalitu a množství vlny ovlivňuje množství činitelů jako je např. plemeno, pohlaví, termín a způsob střiže, věk, výživa a krmení, ustájení, zdravotní stav zvířat a také počasí a roční období (např. u valašek je v zimním rounu více podsadových chlupů, kdežto v letním období převládají pesíky a polopesíky).
Nejvýznamněji produkci vlny ovlivňuje plemenná příslušnost. Nejvíce vlny lze získat od merinových ovcí, nejméně pak od hrubovlnných plemen.
Významný vliv na kvalitu a množství vlny má výživa. Při jednostranné nebo nedostatečné výživě se růst zpomaluje, vlna je málo pružná, s nevýrazným leskem a nízkým obsahem vlnotuku. Taková vlna se proto někdy nazývá hladová.
Při zpracování tohoto příspěvku byly použity vybrané kapitoly z publikace „Základy chovu ovcí“ autorů Štolc L., Nohejlová L., Štolcová J. (2007), ÚZPI Praha, 2007, ISBN 978-80-7271-000-3