Výběr nejvhodnějšího elektrického ohradníku podle vašich potřeb

Pokud jste se rozhodli pro pořízení elektrického ohradníku, třeba zvážit některé důležité faktory. Přinášíme vám několik obecných tipů, které jsme čerpali z knihy americké autorky Ann Larkin Hansen. Představíme si nejdůležitější aspekty výběru elektrického ohradníku, tak aby zabránil úniku vašich zvířat ven, a naopak vniknutí hladových predátorů dovnitř.

Při zvolení správného napětí, typu a počtu vodičů na elektrickém ohradníku, lze uspokojivě zajistit drůbež, ovce, kozy, prasata, dobytek, koňovité, králíky, jeleny, lišky či vlky. Zásadní je vybrat tu pravou kombinaci napětí a typu a rozteče ohradníkových vodičů vhodných pro daný druh.
Dráty na elektrickém ohradníku musí být v dostatečně vysoko nad zemí, a zároveň dostatečně nízko u země a dostatečně blízko u sebe, aby divoká zvířata nemohla přeskakovat, podplazit se pod nimi nebo prolézt mezerou mezi nimi.

Existují dva druhy zvířat: ty, které se snadno ovládají i při nižším napětí, a ty, u kterých potřebujeme silnější elektrický šok, aby je od pokusů o překonání hrazení odradil.
Do první skupiny patří skot a koně, kteří mají obvykle nepříliš hustou srst a jsou dostatečně těžcí pro vytvoření pevného kontaktu se zemí. Druhá skupina zahrnuje ovce a většinu divokých zvířat, která mívají hustší, a tedy nepropustnější srst či kožich, jsou lehčí a také odhodlanější ohradou projít. Někde mezi nimi jsou druhy jako kozy a prasata, u kterých se účinnost ohradníku může do jisté míry ovlivnit tím, jak jsou klidní a naučení se k plotu nepřibližovat. Oplocení pro drůbež je zaměřeno spíše na ochranu před predátory, kterých je v případě drůbeže opravdu hodně.

OBECNÉ ZÁSADY

Při plánování stavby oplocení je třeba mít na paměti několik zásad:

Žádný elektrický plot není stoprocentně účinný po celou dobu. Tam, kde je nutné mít téměř úplnou spolehlivost (hranice s frekventovanou komunikací nebo zástavbou, mimořádně cenná plemenná zvířata), je lepší zvolit kombinaci pevného a elektrického oplocení nebo velmi pevnou ohradu.

Velmi záleží na hodnotách napětí, proudu a délce impulzu. Ačkoli níže uvedená doporučení týkající se napájení jsou uvedena v napětí (voltech), je také důležité si uvědomit, že potřebujete zdroj proudových impulsů s dostatečným výkonem, abyste udrželi hodnotu napětí na požadované úrovni.

Musíte najít správný rozsah napětí. Doporučení ohledně napětí se značně liší, protože vycházejí ze zkušeností a z toho, jak je kdo opatrný, záleží i na regionu a výrobci. Většina zdrojů doporučuje minimálně 4 000 voltů pro hůře ovladatelné a méně citlivé druhy a minimálně 2 000 voltů pro klidnější a méně temperamentní zvířata. Jakákoli hodnota vyšší než 8 000 voltů je víceméně zbytečná (některé zdroje uvádějí i maximum 6000 V) - je zde větší pravděpodobnost zranění. Pokud právě začínáte, sbíráte zkušenosti a chcete mít jistotu, začněte na hodnotě 3 000 V. Ostatní komponenty, jako izolátory a kabely, jsou navrženy pro jisté limity a pokud je budete přetěžovat, snížíte jejich odolnost a trvanlivost.

Sedm tipů, jak uzpůsobit ohradník přímo pro vaše zvířata

1. Horní a dolní vodiče by měly být vždy pod proudem, aby včas a dostatečně odradily zvířata od přeskakování nebo prolézání. Pokud používáte uzemňovací vodiče, umístěte je doprostřed.
   
2. Čím delší a hustší jsou chlupy nebo srst zvířete, tím vyšší napětí je potřebné k tomu, aby se elektrický šok dostal až na kůži a byl dostatečně účinný.
   
3. Čím je zvíře rychlejší a/nebo čím horší je jeho zrak, tím viditelnější by ohradník měl být. To platí zejména pro koně.
   
4. Pro zvířata, která dokážou dobře skákat potřebujeme ploty vyšší, pro menší zvířata ploty hustší. Výjimkou jsou jelenovití, které snadněji zastaví vysoký plot.
   
5. Pro mladá zvířata jsou vhodnější vyšší ploty. Mladá zvířata jsou plná energie a je u nich mnohem pravděpodobnější, že zkusí plot přeskočit. Pokud u zvířat takové známky „mladického nadšení“ často pozorujete, přidejte horní dráty nebo je posuňte výš, nebo si pořiďte vyšší elektrickou síť.
   
6. Lidé si elektrických ohradníků často nevšimnou nebo neví, jak fungují. Pokud váš ohradník hraničí s veřejnými komunikacemi nebo stezkami pro pěší, pak je vhodná dobře viditelná elektrická páska nebo provázek. Povinností je označit elektrický ohradník výstražnou tabulkou.
   
7. Problematická a nebezpečná zvířata by měla být vyřazena. Zvíře, které se neustále snaží přeskočit, prolézt skrz nebo se podplazit pod plotem, i přesto, že má k dispozici dostatek potravy, může pro vás být skutečnou ztrátou času a energie, nemluvě o poničení ohradníku. Vyřaďte takové zvíře dříve, než se od něj tyto špatné návyky naučí ostatní.

Text tvoří překlad úryvků z knihy THE ELECTRIC FENCING HANDBOOK © 2013, 2017 BY ANN LARKIN HANSEN. Všechna práva vyhrazena.

Příprava mléčné krmné směsi

Precizní příprava mléčných krmných směsí, resp. mléčných nápojů z nich vytvořených, stejně jako management krmení telat a hygiena krmení, jsou rozhodujícími faktory, které ovlivňují nejen přírůstky u odchovávaných telat, ale také jejich následnou prosperitu a zdraví.

Poměr ředění MKS

Každý z výrobců MKS musí na obalu svého výrobku specifikovat krmný návod, který bude jednoznačně srozumitelný. U produktové řady Telmilk doporučujeme ředění v poměru 1 : 7.

V chovech se velmi často potýkáme se záměnou pojmů „na litr vody“ a na „litr mléčného nápoje“. V našem případě (dodržení poměru 1: 7) buď tedy smícháme 125 g MKS s 875ml vody a tím vytvoříme 1 kg mléčného nápoje, nebo 145 g MKS s 1000ml vody a tím vytvoříme 1,15 kg mléčného nápoje. Důvod námi doporučovaného poměru ředění, je dosažení ideální báze sušiny mléčného nápoje, která by se měla pohybovat mezi 12,5 až 14% (což odpovídá sušině plnotučného kravského mléka).
Poměry ředění vyšší než 1 : 8, zejména pak 1 : 9, ale i 1 : 10 lze z dietetického hlediska označit za zcela nepřijatelné, protože vedou k chronické nutriční podvýživě telat (výrazný deficit NL, nízká energetické báze apod.). Naopak poměry ředění mezi 1 : 7 až 1 : 6 je možné uplatňovat v chovech, kde je zajištěna perfektní hygiena krmení a bezproblémový zdravotní stav telat.
Také poměry ředění nižší než 1 : 6 jsou dieteticky velmi rizikové. Vyšší dotace živin, zejména pak vysoký obsah NL představuje zvýšené riziko metabolické disbalance a je jedním z rizikových faktorů ve vztahu k výskytu např. klostridiových nákaz u telat. Vysoký podíl popelovin a laktózy v 1l mléčného nápoje vyvolává u telat také velmi silné dietetické průjmy.
Jen pro zajímavost, ředění MKS v poměru 1 : 6 až 1 : 7 doporučujeme při přípravě mléčných nápojů pro kůzlata a poměr 1 : 5 až 1 : 5,5 pro jehňata (MKS pro kůzlata a jehňata obsahují vyšší bázi NL a tuku, ale nižší obsah laktózy).

Příprava mléčného nápoje
Precizní příprava mléčného nápoje je jedním ze stěžejních pilířů perfektně nastavené mléčné výživy telat v chovu.
Výslednou homogenitu vytvořeného mléčného nápoje ovlivňuje:
a) kvalita MKS a proporcionalita komponent v ní obsažených,
b) kvalita vody,
c) teplota vody,
d) způsob míchání,
e) délka míchání,
f) doba mezi namícháním mléčného nápoje a jeho výdejem, resp. zkrmením.

Kvalita a teplota vody
Kvalita vody, kterou používáme pro přípravu mléčných nápojů, ale i k samostatnému napájení telat, musí odpovídat parametrům pitné vody. Občas se však v některých chovech bohužel setkáváme s podceněním analýz chemických, fyzikálních, ale i mikrobiologických parametrů používané vody, zejména té, která pochází z vlastního zdroje. U vlastních zdrojů vody, které využívá chovatel pro potřeby napájení a krmení zvířat, je více než žádoucí uskutečnit alespoň 2× ročně jejich laboratorní vyšetření. Klíčový je z chemického pohledu mj. obsah dusičnanů, ale i obsah některých makro a mikroprvků, které mohou negativně ovlivnit zdraví telat. Například zvýšený obsah síranů, ale i hořčíku, může být u telat jedním z faktorů podílejících se na zvýšené četnosti výskytu průjmů u telat, nebo ledvinových kamenů.
Dalším kritériem kvality vody je i její pH. Ideálně by se pH vody mělo pohybovat mezi 6,8 až 7, protože hodnoty výrazně nad 7,5 mohou zhoršovat trávení mléčných nápojů, především těch, které obsahují vyšší obsah sušeného mléka (zhoršené srážení kaseinu apod.). Také mikrobiologická kvalita vody by neměla být opomíjena. K sledovaným mikrobiologickým parametrům patří primárně fekální kontaminanty vody, a to koliformní mikroorganismy a E. coli, které opět mohou být jedním z faktorů četnějšího výskytu průjmových onemocnění u telat.

Teplota vody je stěžejní pro přípravu dokonale homogenního mléčného nápoje. Námi doporučovaná teplota při přípravě mléčného nápoje je 45 až 50 °C. Pokud je mléčná krmná směs rozpouštěna ve vodě pod 38, ale i pod 35 °C, může docházet k problémům s tvorbou hrudek (nerozpuštěné komponenty MKS, zejména tuková báze), které velmi často plavou na hladině připravovaného mléčného nápoje. Teplota mléčného nápoje při podávání by ideálně měla být 38 až 40 °C. V zimních měsících můžeme s ohledem na nízkou teplotu, a to jak prostředí, tak i vlastních napájecích nádob, zvýšit výdejní teplotu mléčného nápoje až na 43 °C.

Míchání mléčných nápojů
Vlastní způsob přípravy a míchání MKS rozhoduje o výsledné homogenitě mléčného nápoje. Při ruční přípravě mléčného nápoje postupujeme tak, že do nádoby s velkým objemem nejdříve nalijeme min. 50% požadovaného množství vody a přesně odvážené/odměřené množství MKS, které min. 3 až 5 minut dokonale mícháme. Následně necháme připravovaný mléčný nápoj 3 až 5 minut odstát, poté opět promícháme a doplníme zbytkovým objemem vody.
Obecné pravidlo je, abychom dosahovali co nejkratšího časového intervalu mezi přípravou mléčného nápoje a jeho zkrmením (ideálně okamžitě). V žádném případě se nesmí stávat, aby mléčný nápoj byl namíchán a následně byl zkrmen za déle než 15 minut po namíchání. Bohužel jsem se i v praxi setkali s postupem, kdy mléčný nápoj byl dělán tzv. do zásoby, byl tedy vytvářen ranní směnou pro směnu odpolední, a to v 6hodinovém předstihu! V chovu můžeme uskutečnit i orientační refraktometrickou zkoušku, kdy se odebere vzorek na začátku výdeje nápoje telatům a na jeho konci. Pokud chovatel používá kvalitní MKS, pak rozdíly v naměřených hodnotách nejsou vysoké (0,1 až 0,5% Brix). Naopak, u některých typů MKS s vysokou sedimentací a separací jednotlivých složek, jsme se setkali na začátku krmení se sušinou nápoje 19,6%, zatímco na jejím konci byla telata krmena nápojem o sušině 7,2%. Výsledek byl u tato krmených telat patrný na první pohled (masivní průjmy).

Poděkování
Text je zpracován na základě článků EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT – III. mléčné krmné směsi (úvod) a EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT – IV. příprava mléčné krmné směsi, které vyšly v bulletinu Informační servis 1/020 (vydává společnost MIKROP Čebín a.s.).
Texty byly použity s laskavým svolením autora Ing. Stanislava Staňka, PhD.

Mléčné krmné směsi II – složení

Základním pravidlem při výběru mléčné krmné směsi by neměla být cena, ale obsah komponent a vyhodnocení jejího efektu v podobě užitkovosti a zdraví telat. Základními složkami každé MKS jsou zdroje bílkovin a energie. Každou z komponent si nyní představíme podrobněji.

Proteinová báze

V mléčné krmné směsi by měly být v co nejvyšší možné míře obsaženy mléčné bílkoviny, které z nutričního hlediska, mají optimální poměr zastoupených aminokyselin (stravitelnost bílkovin plnotučného mléka 3. týden věku telete je na úrovni 93%), a to v porovnání s rostlinnými zdroji proteinu, které mají stravitelnost nižší (obvykle mezi 55 až 87%).
K nejrozšířenějším a nejkvalitnějším zdrojům mléčných bílkovin patří sušené mléko, sušená syrovátka a mléčný albumin. Zmiňme zde, že nativní kravské mléko, stejně jako sušené mléko obsahuje více než 75% kaseinové frakce a 25% syrovátkové frakce, zatímco u syrovátek jsou zastoupeny téměř výhradně syrovátkové frakce.
Tato znalost je pro chovatele klíčová z těchto důvodů:
Kaseinové frakce se u telat tráví ve vlastním slezu a strávené jsou za 7 až 10 hodin (vzniká kaseinový koagulát), zatímco syrovátkové frakce se tráví v tenkém střevě přibližně 4 až 5 hodin. Především u telat krmených 3× denně (8 hod. interval mezi krmeními) MKS s vyšší obsahem sušeného mléka (> 30%) se můžeme v chovech setkat se situací, kdy 5 až 23% telat (krmených objemem > 2,5l/krmení), může odmítat jedno z dílčích denních krmení (v zimě často polední), případně nevypije zcela předkládaný objem mléčného nápoje, a to právě z důvodu delší doby trávení kaseinu a delší doby pocitu nasycení. Při přechodu z tranzitní výživy (krmení plnotučným mlékem od otelených krav) na MKS by měl chovatel vždy volit takový typ výrobku/řady, který bude obsahovat vysoký podíl sušeného mléka. Náhlý přechod z nativního mléka na MKS výhradně na bázi syrovátky, a to při zachování většího objemu mléčného nápoje, způsobuje u telat významnou depresi trávení, což se projevuje tak, že více než 40% prodělá dietetický průjem.

Energetická báze

Hlavními zdroji energie v MKS by měly být pouze laktóza a tuk.
Ve směsích Telmilk je laktóza zajišťována pomocí syrovátkového permeátu, který vzniká ultrafiltrací syrovátky. Optimální báze laktózy v MKS by neměla u telat překračovat 40 resp. 45 %, aby bylo předcházeno dietetickému průjmu. Mezi nevhodné zdroje sacharidů, se kterými mají telata zejména prvních 14 dní svého věku problém, a to v důsledku nedostatečné enzymatické výbavy organismu, patří sacharóza, maltodextrin a zejména škroby.

Dalším a velmi významným zdrojem energie v MKS jsou tuky. Jsou používány dvě tukové báze, a to živočišný tuk (sádlo) a rostlinné oleje (nejčastěji kokosový a palmový olej). Velmi často se setkáváme s názorem, že vepřové sádlo (speciálně upravené) je málo stravitelné, což však neodpovídá skutečnosti, neboť jeho stravitelnost se pohybuje mezi 89 až 95 % (mléčný tuk 94 až 97 %, rostlinné oleje 90 až 96 %). Tuková báze je pro telata strategická zejména v zimních a časně jarních měsících, kdy požadavky na saturování energie jsou výrazně. Základní tuková báze MKS by měla být na úrovni 20 % a vyšší. V případě MKS platí také obecné pravidlo, že čím nižší je strategická tuková báze v MKS, tím vyšší je obvykle obsah laktózy, což může opět být jedním z prediktorů výskytu dietetických průjmů u telat.

Další komponenty

Mléčné krmné směsi obsahují také další složky, ke kterým patří aminokyseliny, vitamíny, minerální látky, okyselovadla, antioxidanty a další. Do MKS se také přidávají vybrané makro – a mikroprvky (železo, selen, zinek aj.). MKS řady Telmilk jsou standardně doplňovány také lipofilními (A, D3, E, K3) a hydrofilními vitamíny v plném spektru (B1, B2, B3, B5, B6, B12 a vit. C), ale i např. beatinem, jež přispívá k lepšímu trávení živin. Mléčné krmné směsi jsou také standardně okyselovány (kys. mléčná, kys. citronová, kys. mravenčí aj.). Součástí každé mléčné krmné směsi jsou také probiotika, která napomáhají s trávením a podílejí se na budování imunitního systému u telat.

Ukazatele kvality MKS – na co si dát pozor

Jedním ze základních ukazatelů kvality MKS je obsah popelovin a vlákniny. Hraniční hodnota obsahu popelovin je < 8 % (opt. < 7,5 %). Pokud je vyšší, představuje tato MKS i vyšší riziko z pohledu možného výskytu dietetických průjmů (hypertonický roztok, tzv. „vytahování“ vody ze střevních buněk, nebo chcete-li efekt „nasolené okurky“). Obsah hrubé vlákniny je dalším ze základních ukazatelů kvality mléčné krmné směsi, který signalizuje, jak kvalitní zdroje proteinu byly v MKS použity. Velmi kvalitní MKS složené zejména z mléčných komponent aj. obsahují obvykle do 0,15 % hrubé vlákniny, zatímco MKS s velmi vysokým obsahem např. sójové mouky, sójoproteinového koncentrátu aj. komponent, mají obsah hrubé vlákniny > 0,5 %.

Poděkování
Text je zpracován na základě článků EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT – III. mléčné krmné směsi (úvod) a EFEKTIVNÍ ODCHOV TELAT – IV. příprava mléčné krmné směsi, které vyšly v bulletinu Informační servis 1/020 (vydává společnost MIKROP Čebín a.s.)
Texty byly použity s laskavým svolením autora Ing. Stanislava Staňka, PhD.

Mléčné krmné směsi I – úvod

Mléčné krmné směsi, někdy označované také jako mléčné náhražky, jsou tradičním kompletním krmivem určeným pro výživu mláďat přežvýkavců v prvních několik týdnech jejich života.

Chcete dosáhnout perfektní rutiny při dojení? Pak nepodceňujte těchto 5 zásad!

Jak prostředí a nastavení dojírny, tak pracovní postupy při dojení mohou negativně ovlivnit účinnost celého procesu dojení.

Dojení ovcí a koz

Dojení ovcí a koz a zpracování jejich mléka má u nás, zejména v některých regionech dlouhou tradici. V nedávné době byly ovce a kozy chovány spíše jako zájmové zvíře, velké farmy jsou dodnes spíše výjimkou.

Chov ovcí prošel za posledních 30 let značnými změnami, které zapříčinil mimo jiné prudký pokles ceny vlny na počátku devadesátých let minulého století. Došlo k omezení chovu plemen s jednostrannou vlnařskou užitkovostí a hlavním produktem chovu ovcí se stalo jehněčí maso.
Dnes jsou v ČR nejvíce rozšířena plemena s kombinovanou a masnou užitkovostí, zatímco podíl plodných a dojených plemen je výrazně nižší. Do kontroly užitkovosti růstu, plodnosti a produkce vlny u ovcí bylo v roce 2019 zařazeno 18 390 bahnic, kdežto v kontrole užitkovosti dojných plemen ovcí bylo vedeno jenom 1326 bahnic. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo v naší republice k 1. 4. 2020 chováno zhruba 204 tis. ks ovcí a 29 tis. ks koz.
V České republice v současnosti není speciální mlékárna nebo sýrárna, která by vykupovala a zpracovávala ovčí nebo kozí mléko. Proto se kozí a ovčí mléčné produkty, především sýry, vyrábí přímo na farmách.

V drobných chovech a malých farmách (10-15 koz) se často využívá ruční dojení, protože využití dojícího zařízení zde není efektivní ani časově ani finančně.

Pro větší chovy je možno využít strojní dojení, které přináší mnoho výhod, jako vyšší produktivita práce, nižší fyzická námaha, a především nižší riziko znečištění mléka. V našich podmínkách se většinou uplatňuje systém dojení 2x denně. Pro využití strojního dojení je třeba vybrat zvířata s vhodným vemenem, zvířata, která potřebné parametry nesplňují musí být z chovu vyřazena. Uvádí se, že asi 10 % ovcí ve stádě není vhodných pro strojní dojení. Ideální vemeno ovcí pro strojní dojení by mělo být široké a hluboké, s pravidelnými polovinami a následujícími parametry:
Rozpětí struků: 60-80 mm
Šířka struků: 18-20 mm
Délka struků: 25-30 mm
Postavení struků do 45-50° - úhel od svislého středního závěsného vazu.

Při pořizování dojicí soupravy pro ovce nebo kozy je třeba mít na paměti, že tato zvířata mají specifické potřeby a nelze pro ně použít zařízení pro dojení krav. Podobně jako u krav můžeme dojit zezadu nebo z boku, tím ale podobnost končí.
Každé zařízení vyžaduje specifické nastavení podtlaku, počtu pulzů a pulzačního poměru. Také strukové návlečky a pouzdra pro ovce a kozy mají odlišný tvar a velikost než ty určené pro skot. Pro každé zvíře musí být nastaven doporučený podtlak (kozy 38 kPa ovce 40 kPa) a počet pulzů (kozy 80/min a ovce 120/ min v toleranci +/- 2pulzy).
Parametry dojicího stroje se mohou lišit jak v jednotlivých zemích, tak i u různých výrobců. Podtlak se pohybuje v hodnotách od 38 do 44 kPa. Počet pulsů za minutu kolísá v rozmezí 90-120 (Fullwood) až po 150 (Farmtec, a.s.). Pouze poměr sání ku stisku je u nás u všech výrobců jednotný 50:50 pro ovce a 60:40 pro kozy.

Pulzační poměr určuje konstrukce pulsátoru a nelze jej seřizovat!
Podtlak a počet pulzů nelze nastavit univerzálně!

Použitím nevhodného dojícího zařízení nebo při nesprávném nastavení parametrů dochází k poškozování struků a k trvalým komplikacím.

V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků roste poptávka po technologiích schopných dojit malé přežvýkavce.
Svoji řadu produktů pro dojení malých přežvýkavců má i společnost Milkrite Interpuls, která využívá nový design silikonové návlečky pro ovce a kozy. Tato řada byla vyvinuta podle výsledků mnohaletého výzkumu a úzké spolupráce s chovateli. Dojicí zařízení pro malé přežvýkavce od Milkrite | InterPuls se zaměřuje na maximalizaci ziskovosti procesu dojení při zachování vysoké úrovně pohodlí zvířat a přináší prospěch chovateli i zvířatům. Nová koncepce dojení ovcí a koz spojuje mnohaleté zkušenosti a znalosti v oblasti technologie dojení. Návlečka jemně stlačuje struk, což zajišťuje rovnoměrnou masáž struku a nenarušený krevní oběh a zároveň zabraňuje sevření konce struku. U tradičních kulatých návleček je naopak častější svírání konce struku. Nové návlečky od milkrite | InterPuls podporují pohodlí, zdraví struků a vemene a zvyšují účinnost dojení.

Hlavní funkce a výhody návleček od Milkrite | InterPuls jsou:

• Návlečka se stahuje vyváženě a vyvíjí na struk tlak rovnoměrně ze tří směrů, čímž se snižuje riziko poškození struku.
• Trojúhelníkový design návlečky pomáhá zlepšit celkový stav struku.
• Zvyšuje pohodlí zvířat během procesu dojení a zajišťuje účinné dojení.

Firma Forst Agro poskytuje kompletní nabídku dojicích souprav pro dojení ovcí a koz, včetně náhradních dílů.

V článku byly použity informace z následujících zdrojů:
Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2019, Praha 2020
Makovický, P., Margetín, M., Strojové dojenie kôz, Výzkum v chovu skotu, Vědecký a odborný bulletin, vydává Agrovýzkum Rapotín s.r.o, 2018/3
Malá, G.: Hygienické zásady získávání ovčího mléka (2009), certifikovaná metodika, VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves