Pastevní sítě

Několik předešlých příspěvků bylo věnováno funkci a částem elektrického ohradníku. Zbývá zmínit další speciální způsob hrazení pro zvířata a ochrany proti predátorům – pastevní sítě.

Princip fungování vodivých sítí je stejný jako u klasického elektrického ohradníku. Funkci vodičů zastávají vodorovná lanka, která jsou doplněna svislými lanky a plastovými nebo laminátovými výztuhami – společně tvoří síť. Uzlová spojení v místech křížení lanek bývají svařená. V horní části počátečních výztuhových sloupků je barevně odlišený hlavicový izolátor, který usnadňuje instalaci sítě.
Sítě jsou na trhu k dostání v různých provedeních, výběr té nejvhodnější závisí na tom, v jakých podmínkách (terén a půda) a pro jaká zvířata bude ohradník sloužit.

Sítě pro ovce a kozy
Sítě si získávají stále větší oblibu, obzvláště v chovech ovcí a koz. Ovce jsou poměrně robustní zvířata, mnohdy je nezastaví ani pletivo, a navíc je před elektrickými šoky chrání silná vrstva vlny. Řadí se tedy mezi málo citlivá zvířata, a proto je pro dosažení optimální funkce ohradníku také nutné zvolit silnější zdroj proudových impulzů (12 V nebo 230 V).
Tyčky u sítí mají buď 1 nebo 2 hroty. Kolíky s jedním hrotem jsou vhodné do kamenité a tvrdší půdy, kam se snáze zapíchne 1 hrot. Kolíky se dvěma hroty jsou určeny do měkké půdy, kde se dva hroty snadno zapíchnou, a především potom lépe udržují stabilitu sítě.
Pro ovce se nejčastěji používá síť o výšce 90 cm, pokud jsou s nimi pohromadě i kozy, nebo mají snahu oplocení přeskakovat, je vhodné použít síť o výšce 105 cm.
U některých typů sítí je ponechána určitá vzdálenost od země pro usnadnění vyžínání trávy a omezení úniku proudu kvůli kontaktu s porostem.

Sítě pro malá zvířata
Sítě s menšími oky jsou velmi vhodným způsobem ohrazení pro drůbež nebo králíky. Zamezují jejich úniku a chrání je před četnými predátory.

Pro snadný vstup do ohradníkové sítě slouží dveře. Zde je požadavkem rychlá a snadná montáž na kterékoliv místo v již nainstalovaném ohradníku. Síť dveří je elektrifikovatelná, ale jsou vybaveny stabilním izolovaným rámem, takže při otevření dveří není nutno vypínat proud.

Sítě proti divoké zvěři
Nejen v odlehlých místech oceníte elektrické ohradníky proti divoké zvěři. Nechrání pouze pastviny s hospodářskými zvířaty, ale lze je využít i pro ochranu polí a pozemků před škodami způsobenými např. divokými prasaty.

V mnoha regionech se poměrně značným problémem pro chov ovcí i skotu stali vlci, proto byly vyvinuty sítě speciálně na ochranu stád proti nim.
Osvědčené komponenty byly sestaveny tak, aby zajistily jak použitelnost, tak účinnou ochranu.
Vertikální plastové vzpěry s dvojitým hrotem, které jsou již ověřené z řady sítí pro ovce umožňují pracovně i časově nenáročnou instalaci a zároveň zajišťují stabilní polohu ohradníku i v kopcovitém a nerovném terénu.
Síťové systému proti vlkům jsou vybaveny zemní páskou bez možnosti elektrifikace, která zabraňuje přirozené snaze vlka podhrabat se pod sítí.
Díky speciálnímu principu +/- sítě, kdy jsou vodiče napojeny pomocí svorek střídavě k připojení ohradníku (+) a k zemnímu spojení (-) produkuje tento systém silnější elektrické impulzy a tím má vyššší účinnost i v náročnějších půdních podmínkách (suchá, písčitá či zasněžená půda).

Plastové tyčky v rozích nebo koncích sítě je potřeba zafixovat k pevným bodům, např. k dřevěným kůlům nebo podpůrným tyčím. Tyto pevné body napomáhají vypnutí sítě po celém obvodu a zvyšují stabilizaci a správnou funkci sítě.
Pro vyšší bezpečnost je vhodné na horní okraj sítě umístit signální třepotavou pásku. Ta působí jako upozornění pro kolemjdoucí osoby a mnohdy dokáže sama o sobě (třepotáním ve větru) zastrašit divoká zvířata.

Elektrické ohradníky – III

Nejdůležitější části ohradníkového systému, kterou je zdroj energie, byl věnován samostatný příspěvek. Dnes jsou na řadě další komponenty, které jsou nezbytné pro správnou funkci elektrického hrazení.

Izolátory

Izolátory zajišťují, aby proud, vyrobený zdrojem a vedený vodiči, nebyl odváděn do země. Jejich úkolem je tedy izolovat vodič od země. Při vysokém napětí, které je pro elektrický ohradník typické, je důležité zabránit vzniku elektrického oblouku od drátu ke sloupku a současně minimalizovat únikový proud způsobený vlhkostí nebo usazeninami nečistot.
Izolátory se liší podle účelu použití, např. rohové bývají zvláště robustní, neboť musí odolat vysoké tažné síle. Existují izolátory určené speciálně pro příslušný vodič (pásku, lanko nebo drát) nebo pro různé typy sloupků. Zcela specifický tvar mají izolátory bránových rukojetí.

Vodiče

Elektrický ohradník i o značné délce může fungovat pouze při použití vodičů s dobrou vodivostí. Při jejich výběru je třeba počítat i s možností vegetace, která jejich účinnost dokáže významně snížit.
Nejčastěji se setkáme s lankem, páskou nebo drátem.
Pásky se nejčastěji používají pro koně, výhodou je jejich dobrá viditelnost. Důležité je, aby byly správně napnuté, neměly by se prověšovat.

Lanka jsou o něco hůře viditelná, ale jsou odolnější vůči povětrnostním vlivům. Osvědčila se jak pro zimní období se sněhem, tak v oblastech, kde je ohradník často vystaven silnému větru.
Dráty se používají zejména pro pevně nainstalované ohradníky.

Pro dosažení maximálního účinku proudového impulzu je nutné, aby se energie dostala ke zvířeti bez velkých ztrát. Ukazatelem kvality materiálu vodiče je jeho odpor, udávaný v ohmech na metr. Čím nižší je tato hodnota, tím lépe materiál vede. Nejlepší materiály mají odpor méně než 3 Ω/m, horší pak více než 4 Ω/m. Měděné dráty mají obvykle velmi dobrou vodivost, avšak nerezové dráty s horší vodivostí nabízejí výhodu dlouhé životnosti. Optimálním řešením se zdá být použití kombinovaných materiálů (měď a nerezová ocel).

Při volbě vodiče zvažujeme tyto tři faktory:
1. Viditelnost
Když zvíře po kontaktu s vodičem ohradníku dostane úder elektrickým proudem, uloží si tento vjem v souvislosti s předmětem, kterého se dotklo. Čím je vodič ohradníku zřetelněji viditelný, tím snadněji jej zvíře rozezná a vyhne se mu.

2. Vodivost
Aby měl úder elektrickým proudem potřebný odstrašující účinek, musí být dostatečně silný.Zvíře musí mít před vodičem takový respekt, aby se vůbec nepokoušelo pomocí dotyku zjišťovat, zda je nebo není pod proudem.
Čím delší je ohradník, tím lepší musí být vodivost.

3. Odolnost proti korozi a opakované manipulaci
Z důvodů ochrany proti korozi se měděné vodiče převrstvují cínem a ocelové vodiče zinkem. Kvalita výroby, a rovněž počet a způsob uspořádání plastových vláken ve vodiči, mu dodávají odolnost proti mechanickému namáhání i při opakované manipulaci.

Zvířata vidí nejlépe modrou barvu!
Lanka a pásky jsou dostupné v různých barvách. Můžeme si tedy vybrat podle svého vkusu…nebo má barva pásky i jiný význam? Zvířata mají ve srovnání s člověkem odlišné možnosti vidění, jednotlivé předměty rozeznávají podle jejich světlosti a podle barevného atributu. Bylo zjištěno, že zatímco u člověka je možnost vidění optimální při kombinaci tří barev, popřípadě barevných spekter (modrá – fialová, zelená – žlutá a červená – oranžová), zvířata lépe přijímají kombinaci světla ve dvou oblastech vlnových délek (modrá – fialová a zelená – žlutá). Možnosti vidění u zvířat jsou tedy v oblasti modrého, fialového a ultrafialového světla lepší, než je tomu u člověka.

Sloupky – ohradníkové tyče a kůly
Sloupky volíme podle toho, pro jaká zvířata je hrazení určeno a jak často budeme s ohradníkem manipulovat.
Pro pevné trvalé ohrady se většinou používají dřevěné kůly. U mobilních, často přemísťovaných a upravovaných ohradníků se osvědčily sloupky a tyčky kovové, sklolaminátové nebo plastové. Velkou výhodou plastových sloupků je to, že jsou velmi lehké, dobře izolované a odolné proti povětrnostním vlivům.
Sloupky na začátku a v rozích ohradníků, podobně jako v zatáčkách a u bran, mají za úkol udržovat stabilitu celého hrazení, působ na ně poměrně velká síla, které musí odolat. Pro trvalé ploty, zejména ty, na kterých je jako vodič ocelový drát, se používají sloupy z masivního dřeva. U dočasných plotů by rohové sloupky měly být snadno ukotvitelné do země, a přesto schopné zachytit napětí drátů, lan nebo pásek. Pro tuto roli se dobře hodí kovové rohové sloupky z pozinkovaného železa.

Elektrické ohradníky II – Zdroje energie

Okruh elektrického ohradníku se skládá z těchto hlavních částí:
Základem je zdroj, který vytváří pravidelné proudové impulsy. Vodiče (jeden nebo více), které přenášejí vytvořenou elektřinu podél ohradníku, přičemž nemusí nutně tvořit uzavřenou smyčku.
Izolátory, které zajišťují, aby proud nebyl odváděn do země. Když se zvíře dotkne plotu, proudový impuls projde jeho tělem do země. Zvíře ucítí neškodný, ale nepříjemný elektrický šok a ustoupí. Proud pak projde zemí a zemnící kolíky ho přenesou zpět do zdroje energie. V neposlední řadě jsou součástí ohradníkového systému stálé nebo mobilní tyče a kůly.
V následujících dílech se podíváme podrobněji na jednotlivé části, které tvoří elektrický ohradníkový systém a zajišťují fungování ohradníku. Začneme zdrojem elektrických impulsů.

Energetický zdroj, který přeměňuje energii na krátký vysokonapěťový pulz je nezbytnou součástí ohradníku. Jedna svorka energetického zdroje vysílá elektrický impuls podél připojeného holého drátu přibližně jednou za sekundu. Další terminál je připojen ke kovové tyči zaražené do země, která se nazývá uzemnění nebo zemnící tyč. Intenzita proudových impulzů je závislá na výkonu přístroje – čím větší energie, tím silnější je vytvořený impulz. Vrchol napětí elektrického impulzu zdroje je označován jako napětí pastviny.
Několik užitečných typů, jak vybrat a vybavit ohradník na míru podle našich potřeb, jsme si uvedli v předchozím příspěvku. Proto zde jen stručně shrňme nejdůležitější kritéria pro výběr zdroje:

• možnost připojení k elektrické síti
• délka ohradníku – čím delší, tím silnější musí být zdroj
• citlivost zvířat, která má ohradník hlídat či před nimi chránit
• terén a vegetace – vysoká tráva nebo křoví vytváří nežádoucí svody, které posílají impulzy do země a tím snižují napětí; i v tomto případě musí být použit silnější zdroj

Můžeme si zvolit z několika typů zdrojů:

Síťové zdroje lze použít tam, kde je v blízkosti přípojka 230 V. Pro provoz elektrického ohradníku jsou ekonomicky nejvýhodnější. Spotřeba elektrického proudu se pohybuje pouze v řádu wattů i v případě připojení výkonných zdrojů. Také v místech, kde je pastvina vzdálena i několik set metrů od zdroje proudu je technicky možné přivést napětí od zdroje k ohradě. Pomocí vysokonapěťových kabelů lze přívod vést i potokem nebo propustkem pod silnicí.

Bateriové (akumulátorové) zdroje jsou vhodné pro malé a dočasné pastviny a pro citlivá (snadněji hlídatelná) zvířata. Zdroje jsou napájeny z baterie 9 V, pokud je systém hrazení rozsáhlejší, je třeba zvolit napájení z akumulátoru 12 V. Pro dobíjení akumulátoru lze použít také odpovídající solární panel.

Kombinované zdroje mají ve srovnání se síťovými zdroji tu výhodu, že v případě výpadku proudu jsou schopny se automaticky přepnout na akumulátor/baterii a po obnovení dodávky proudu zase zpět.

Solární zdroje, využívající pro napájení elektrického ohradníku sluneční energii, si získávají stále větší oblibu. Jsou tvořeny sadou akumulátorového zdroje a vhodného solárního panelu pro dobíjení během celé sezóny. Toto řešení je velmi zajímavé i z hlediska nákladů – výdaj je jednorázový na pořízení soupravy, náklady na provoz jsou potom takřka nulové.

Mějte na paměti, že zdroje musí odpovídat aktuálním bezpečnostním normám!

Firma Forst Agro s.r.o. nabízí kvalitní, dlouhodobě prověřené zdroje pro elektrické ohradníky od společnosti Lacme. Vybírat mezi síťovými, solárními, bateriovými a kombinovanými zdroji, nebo zakoupit kompletní ohradníkovou sadu můžete zde v e-shopu.

Výběr nejvhodnějšího elektrického ohradníku podle vašich potřeb

Pokud jste se rozhodli pro pořízení elektrického ohradníku, třeba zvážit některé důležité faktory. Přinášíme vám několik obecných tipů, které jsme čerpali z knihy americké autorky Ann Larkin Hansen. Představíme si nejdůležitější aspekty výběru elektrického ohradníku, tak aby zabránil úniku vašich zvířat ven, a naopak vniknutí hladových predátorů dovnitř.

Při zvolení správného napětí, typu a počtu vodičů na elektrickém ohradníku, lze uspokojivě zajistit drůbež, ovce, kozy, prasata, dobytek, koňovité, králíky, jeleny, lišky či vlky. Zásadní je vybrat tu pravou kombinaci napětí a typu a rozteče ohradníkových vodičů vhodných pro daný druh.
Dráty na elektrickém ohradníku musí být v dostatečně vysoko nad zemí, a zároveň dostatečně nízko u země a dostatečně blízko u sebe, aby divoká zvířata nemohla přeskakovat, podplazit se pod nimi nebo prolézt mezerou mezi nimi.

Existují dva druhy zvířat: ty, které se snadno ovládají i při nižším napětí, a ty, u kterých potřebujeme silnější elektrický šok, aby je od pokusů o překonání hrazení odradil.
Do první skupiny patří skot a koně, kteří mají obvykle nepříliš hustou srst a jsou dostatečně těžcí pro vytvoření pevného kontaktu se zemí. Druhá skupina zahrnuje ovce a většinu divokých zvířat, která mívají hustší, a tedy nepropustnější srst či kožich, jsou lehčí a také odhodlanější ohradou projít. Někde mezi nimi jsou druhy jako kozy a prasata, u kterých se účinnost ohradníku může do jisté míry ovlivnit tím, jak jsou klidní a naučení se k plotu nepřibližovat. Oplocení pro drůbež je zaměřeno spíše na ochranu před predátory, kterých je v případě drůbeže opravdu hodně.

OBECNÉ ZÁSADY

Při plánování stavby oplocení je třeba mít na paměti několik zásad:

Žádný elektrický plot není stoprocentně účinný po celou dobu. Tam, kde je nutné mít téměř úplnou spolehlivost (hranice s frekventovanou komunikací nebo zástavbou, mimořádně cenná plemenná zvířata), je lepší zvolit kombinaci pevného a elektrického oplocení nebo velmi pevnou ohradu.

Velmi záleží na hodnotách napětí, proudu a délce impulzu. Ačkoli níže uvedená doporučení týkající se napájení jsou uvedena v napětí (voltech), je také důležité si uvědomit, že potřebujete zdroj proudových impulsů s dostatečným výkonem, abyste udrželi hodnotu napětí na požadované úrovni.

Musíte najít správný rozsah napětí. Doporučení ohledně napětí se značně liší, protože vycházejí ze zkušeností a z toho, jak je kdo opatrný, záleží i na regionu a výrobci. Většina zdrojů doporučuje minimálně 4 000 voltů pro hůře ovladatelné a méně citlivé druhy a minimálně 2 000 voltů pro klidnější a méně temperamentní zvířata. Jakákoli hodnota vyšší než 8 000 voltů je víceméně zbytečná (některé zdroje uvádějí i maximum 6000 V) - je zde větší pravděpodobnost zranění. Pokud právě začínáte, sbíráte zkušenosti a chcete mít jistotu, začněte na hodnotě 3 000 V. Ostatní komponenty, jako izolátory a kabely, jsou navrženy pro jisté limity a pokud je budete přetěžovat, snížíte jejich odolnost a trvanlivost.

Sedm tipů, jak uzpůsobit ohradník přímo pro vaše zvířata

1. Horní a dolní vodiče by měly být vždy pod proudem, aby včas a dostatečně odradily zvířata od přeskakování nebo prolézání. Pokud používáte uzemňovací vodiče, umístěte je doprostřed.
   
2. Čím delší a hustší jsou chlupy nebo srst zvířete, tím vyšší napětí je potřebné k tomu, aby se elektrický šok dostal až na kůži a byl dostatečně účinný.
   
3. Čím je zvíře rychlejší a/nebo čím horší je jeho zrak, tím viditelnější by ohradník měl být. To platí zejména pro koně.
   
4. Pro zvířata, která dokážou dobře skákat potřebujeme ploty vyšší, pro menší zvířata ploty hustší. Výjimkou jsou jelenovití, které snadněji zastaví vysoký plot.
   
5. Pro mladá zvířata jsou vhodnější vyšší ploty. Mladá zvířata jsou plná energie a je u nich mnohem pravděpodobnější, že zkusí plot přeskočit. Pokud u zvířat takové známky „mladického nadšení“ často pozorujete, přidejte horní dráty nebo je posuňte výš, nebo si pořiďte vyšší elektrickou síť.
   
6. Lidé si elektrických ohradníků často nevšimnou nebo neví, jak fungují. Pokud váš ohradník hraničí s veřejnými komunikacemi nebo stezkami pro pěší, pak je vhodná dobře viditelná elektrická páska nebo provázek. Povinností je označit elektrický ohradník výstražnou tabulkou.
   
7. Problematická a nebezpečná zvířata by měla být vyřazena. Zvíře, které se neustále snaží přeskočit, prolézt skrz nebo se podplazit pod plotem, i přesto, že má k dispozici dostatek potravy, může pro vás být skutečnou ztrátou času a energie, nemluvě o poničení ohradníku. Vyřaďte takové zvíře dříve, než se od něj tyto špatné návyky naučí ostatní.

Text tvoří překlad úryvků z knihy THE ELECTRIC FENCING HANDBOOK © 2013, 2017 BY ANN LARKIN HANSEN. Všechna práva vyhrazena.

Elektrické ohradníky I

Elektrický ohradník se stal nenahraditelným pomocníkem téměř každého farmáře, který chová svá zvířata na pastvině nebo ve výběhu. Efektivně plní funkci ohrazení – brání našim zvířatům opustit vyhrazený prostor a zároveň odrazuje divoká zvířata od vniknutí na pastvinu nebo do výběhu.
Postavit a udržovat elektrický ohradník je nepochybně méně náročné než u pevného a trvalého oplocení.
Díky němu se dá poměrně snadno regulovat velikost pastevní plochy nebo výběhu a reagovat na změny velikosti stáda.

Jak funguje elektrický ohradník?
Principem, na kterém elektrický ohradník funguje – a co ho odlišuje od ostatních systémů hrazení – je reakce zvířat na elektrický šok, který dostávají při dotyku. Tyto elektrické šoky nejsou nebezpečné ani pro lidi, ani pro zvířata, přesto je však dokážou odradit od častého kontaktu s plotem. To funguje i ve vztahu ke všem druhům divoké zvěře – jak v zadržování zvířat, tak v ochraně proti nim.
Elektrický ohradník vytváří elektrický obvod při dotyku osoby nebo zvířete. Jakmile se osoba nebo zvíře dotknou drátu, dokončí elektrický obvod a elektrický proud protéká jeho tělem a zemí zpět k zařízení. Zvíře ucítí elektrický šok a ustoupí. Účinky šoku závisí na napětí, energii impulzu, stupni kontaktu mezi příjemcem, plotem a zemí a na cestě proudu tělem.

Aby ohradník mohl plnit svou funkci a nabídnout nám všechny své výhody oproti pevné ohradě, musí jej zvířata respektovat. Je proto nesmírně důležité, aby byl ohradník plně funkční = správně sestavený s ohledem na velikost a druh zvířat, a hlavně aby vysílal dostatečně silné elektrické impulsy. Chovatelé toto někdy podceňují, a přitom při každém úniku zvířat většinou dojde k poškození ohradníku (přetržení pásků nebo lanek, ulámání izolátorů), které musí někdo opravit a poškozené části nahradit. Nemluvě o tom, že zvířata se při svém úniku mohou poranit či ztratit nebo způsobit vážné škody na cizím majetku.
Pokud zvíře hned při svém prvním kontaktu s ohradníkem získá nepříjemnou zkušenost v podobě elektrické „rány“, vytvoří si k němu přirozený respekt a později už se ani nesnaží ho nějakým způsobem překonávat. Zvířata přitom dokážou být velmi vynalézavá, byly pozorovány situace, kdy dominantnější kusy natlačily na ohradník slabšího jedince a samy pak pohodlně prošly bez rizika zásahu proudem.

Z čeho se elektrický ohradník skládá?