Ochrana před hlodavci

S přibývajícími chladnými dny se do stájí i lidských obydlí stěhují nezvaní hosté, které láká teplo a potrava – hlodavci.

Precizní zemědělství

Efektivita díky preciznímu zemědělství: je to budoucnost chovu dojnic?

Ziskovost, soběstačnost, bezpečnost potravin a udržitelnost jsou rozhodujícími faktory v budoucnosti mlékárenského průmyslu. V tomto příspěvku se podíváme na to, jak může uplatnění „precizního zemědělství“ v praxi přispět k budoucnosti mlékárenského průmyslu prostřednictvím svého potenciálu, možností a potřeb.

Pohled do budoucnosti chovu dojnic
Organizace IFCN (Mezinárodní farmářská srovnávací síť) poskytla některé klíčové poznámky o budoucnosti mlékárenského průmyslu. Při pohledu do nejbližší budoucnosti je zřejmé, že pandemie Covid-19 zrychlí inovace v tomto odvětví a vynutí potřebu nových technologií a připojení v reálném čase. Pokud se odvážíme podívat se trochu dále do budoucnosti, IT řízení a robotizace pravděpodobně ovlivní rozdíl v udržování tempa mezi více a méně ziskovými farmami, se zaměřením na vyšší produkci s nižšími náklady. Odhaduje se, že v roce 2050 dosáhne celosvětová populace až 9,8 miliardy, což zvýší poptávku, zatímco půda a zdroje a kapacita planety zůstanou stejné. Klíčovým rozdílem v budoucnosti bude zlepšení efektivity na farmě. Technologie a postupy potřebné k dosažení takové úrovně účinnosti jsou známé jako „precizní zemědělství“ a na farmách se již začaly objevovat.

Co máme na mysli, když mluvíme o „digitalizaci farmy“ a „precizním zemědělství“?
"Precizní zemědělství není o tom, jak přesné jsou informace, ale o tom, jak je použít k přesnějšímu rozhodnutí." - Santiago Utsumi (Univerzita v Michiganu).
Dalo by se říci, že když se zmíníme o „Precizním zemědělství “, máme na mysli každý nástroj, který umožňuje zemědělcům: sledovat jejich stádo, jejich farmu, její procesy, sbírat provozní data a analyzovat je, což jim umožňuje efektivněji plánovat a efektivněji hospodařit.

Několik příkladů precizního zemědělství:

• Robotické dojení
• Všechny druhy senzorů; od detekce kvality mléka, po monitoring aktivity a příjmu krmiva zvířat.
• Drony, které monitorují stáda, plodiny nebo půdu.
• Fotoaparáty, které dokážou detekovat možné infekce nebo dokážou rozpoznat krávy, ovce nebo kozy při vstupu do dojírny.
• Zařízení pro detekci a monitoring uhlíkových emisí na farmách

Očekávání a skutečné výhody:

Očekávání týkající se digitalizace zemědělství jsou vysoká, nicméně stejně vysoký je jeho potenciál. Digitalizace je široce uznávána a očekává se, že přinese zemědělcům mnoho výhod; díky ní mohou snadno shromažďovat cenné údaje o farmě, což umožňuje i usnadňuje přijímat rozhodnutí pro lepší řízení podniku.

Některé z dobře zavedených a potenciálních výhod digitalizace farem mohou být následující:

• Celkové zvýšení výnosů a užitkovosti
• Optimalizace procesů
• Snížení pracovních sil
• Zvýšená ziskovost
• Zlepšení pracovních podmínek
• Snížený dopad na životní prostředí
• Úspora času a peněz

Možné překážky při zavádění digitalizace a precizního zemědělství:
Zemědělcům v investování do těchto technologií brání určité překážky. Někteří se brzy snadno přesvědčí, jakmile poznají výhody, v jiných případech může být zapotřebí více impulsů a motivace.
Jaké mohou být důvody, které vás jako farmáře mohou odrazovat od investování do precizního zemědělství:

• Počáteční investice
• Působí povýšenecky a složitě
• Vyžaduje určité testování
• Vyžaduje nové dovednosti jak na straně dojičů, tak na straně vedení farmy
• Vyžaduje širokopásmové připojení k internetu
• V tuto chvíli nejsou nástroje snadno propojitelné se stávajícími zařízeními
• Vyžadují příliš mnoho externího know-how

Některé z těchto bodů mohou představovat skutečné překážky, jiné lze snadno překonat: systémy, které jsou nyní na trhu k dispozici, jsou stále jednodušší a snadno použitelné a často nepotřebují ani zvláště náročné zaškolení. Těmi, kteří musí čelit největším obtížím při přijímání této změny mohou být právě malé a střední farmy, proto je důležité, aby precizní zemědělství bylo na 100% efektivní. Klíčová je silná spolupráce mezi zemědělci, institucemi, vědci a průmyslem. V tomto procesu je rozhodující role zemědělců, stejně jako nezávislých poradců, kteří zemědělcům pomohou při překonávání těchto potenciálně obtížných kroků.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Hubení hmyzu ve stájích

S příchodem jara a očekáváním vyšších teplot se před námi opět objevuje problém v podobě much a jiného obtížného hmyzu. Hmyz v přítomnosti zvířat je nežádoucí z mnoha důvodů.
Jedním z nich je obtěžování a narušování welfare zvířat, které s sebou nese pokles dojivosti a snížení intenzity růstu u ostatních kategorií. Zvířata jsou rušena při krmení, odpočinku i dalších běžných aktivitách.  Pro odpuzení much od těla používají různé obranné mechanismy, jako záškuby kůže, házení hlavou, mávání ocasem.

Hmyz ve stádě působí i jako přenašeč mnoha nemocí. U druhů sajících krev probíhá přenos patogenů tak, že bodalka saje krev infikovaného hostitele a na svém ústním ústrojí její zbytky přenese na dalšího hostitele. Štípnutí je většinou bolestivé a vyvolá obranné mechanizmy zvířete (záškuby kůže), které hmyz rychle vyhání pryč. Kvůli tomu bodalky navštíví více zvířat, než kdyby se mohly nakrmit jen na jednom. Navíc bylo některými pokusy dokázáno, že část nasáté krve z předchozího jedince vpustí do dalšího jedince ještě před začátkem krmení.
Mouchy mohou přenášet viry a bakterie, mezi které patří i patogeny způsobující průjmová onemocnění, infekce močových cest a trávícího traktu, a také problémy se struky a kůží. Přenáší i koliformní bakterie, které jsou původci mastitid.

Ve stájích se nejčastěji setkáme se zástupci řádu dvoukřídlých – mouchou domácí a bodalkou stájovou.

Moucha domácí
V našich podmínkách se první mouchy mohou objevit už v březnu.  Dospělec je dlouhý 6–7 mm, samice je většinou větší než samec. Živí se téměř všemi druhy organické hmoty a vyniká značnou rozmnožovací schopností. Celý vývojový cyklus mouchy trvá za příznivých podmínek v průměru asi 2 týdny. Důležitým faktorem, ovlivňujícím rychlost vývoje je teplota.  V letních měsících při vyšších teplotách trvá vývoj jedné generace 7–10 dní. Při dobrých podmínkách se za sezónu může vylíhnout 10–12 generací. Samice může naklást až 500 vajíček v několika dávkách. Vajíčka bývají uložena ve výkalech, chlévské mrvě, odpadcích a jiné rozkládající se hmotě. Larva je přibližně 3–9 mm dlouhá, smetanově bílá, válcovitého tvaru.  Pro svůj vývoj potřebuje vlhké prostředí, např. hnůj, hnijící vegetaci, nebo rozbahněnou zeminu.
Zajímavostí je, že dospělý jedinec mouchy domácí používá pro vykuklení pulzující váček (ptilinum) umístěný na přední části hlavy, který mu pomáhá prorazit kuklu a dostat se ze substrátu na povrch.  Mouchy se běžně dožívají kolem 15–25 dnů, ale při dostatku potravy může přežít i 2 měsíce. Přezimuje ve stadiu larvy nebo kukly.

Bodalka stájová
Bodalka stájová je vzhledově podobná mouše domácí, ale na rozdíl od ní saje krev teplokrevným živočichům. Oproti mouše má širší hrudní část, dorůstá až 8 mm a na šedém těle má charakteristické čtyři podélné pruhy přes hruď. Krev sají dospělci obou pohlaví a jsou při tom poměrně vytrvalí a agresivní.
Vývojový cyklus bodalky stájové trvá 25–40 dní v závislosti na teplotě a dostatku potravy. Dospělý jedinec žije 2–10 týdnů. Samička během této doby může naklást 100–500 vajíček, které pokládá do hnijící zeleniny a ovoce, sena, slámy, popřípadě siláže. Larva má žlutobílou barvu a je dlouhá 5–12 mm.  Oblíbeným místem výskytu larev jsou místa znečištěná mrvou a místa s větší vlhkostí, také poblíž krmných žlabů a napáječek.

Spíše na pastvinách, než ve stájích se vyskytují ovádi. Krev sají pouze samice, kousnutí je bolestivé, způsobuje svědění, a navíc může působit i jako vstupní brána pro kožní infekce.

Není možné zcela zabránit výskytu hmyzu v blízkosti zvířat, musíme ale podniknout všechna možná opatření pro eliminaci jeho množství a působení na zvířata. Nejlepší ochranou proti obtížnému hmyzu je prevence.
Výskyt a množství hmyzu lze ovlivnit typem podestýlky a způsobem odklízení. Pokud podestýlka zůstává na jednom místě zvlhčená výkaly a přirozeně zahřívána, stává se vhodným substrátem pro kladení vajíček a vývoj much. Ve stáji musíme udržovat čistotu a chlévskou mrvu pravidelně odklízet.
S hubením je nutné začít hned s příchodem teplého období a zabránit hmyzu v rozmnožování.

Preventivní opatření a doporučení pro praxi:

• dodržování hygienických opatření, udržování čistoty v místnostech, u krmiště a napáječek
• výběr správného typu podestýlky
• časté odklízení mrvy a hnoje, desinfekce podestýlky
• udržování požadovaných klimatických podmínek (ventilace, prosvětlení stáje)
• preventivní opatření proti hmyzu pomocí mucholapek, př. nasazení biologické ochrany,
• vyhledání zdroje výskytu larev a jejich hubení např. použitím insekticidů
• při výskytu dospělých jedinců použití repelentů
• instalace drbadel proti svědění kůže zvířat
• vysoušení stojatých vod

Prostředky pro boj s obtížným hmyzem:

Insekticidy jsou látky, které obvykle obsahují účinnou látku k hubení hmyzu nebo přerušení vývoje v některém stadiu a vábící látku (atraktant).
Působí ve formě postřiku, nátěru, některé jsou určeny k polití hnoje. Na trhu jsou k dostání i nástrahy ve formě granulí pro hubení dospělých much.
Hmyz si na ovšem na insekticidní přípravky časem vytvoří rezistenci, proto je vhodné je střídat.

Elektrické lapače lákají hmyz pomocí modrého nebo zeleného světla na elektrickou mřížku, která ho usmrtí. Někdy se do nich pro zvýšení účinku přidávají hmyzí návnady. Patří mezi ekologické řešení, ale při jejich použití je nutné dbát bezpečnostních opatření a lapače pečlivě udržovat. V krajním případě může dojít ke vznícení prachu nahromaděného uvnitř.

Mucholapky jsou běžně používané v domácnostech a stejně dobře je lze využít i ve stáji.

Pro snadnou aplikaci kapalných insekticidů jsou na trhu k dostání tlakové postřikovače. Mají různou kapacitu, ty objemnější jsou vybaveny popruhy pro pohodlné nošení na zádech.

Repelenty mají za úkol především hmyz odpuzovat, většinou ho nezabíjí. Využívají se hlavně na pastvinách a při práci s koňmi, kdy jsou koně kvůli potu pro hmyz lákavější. Nejen, že narušují soustředění koně i jezdce, ale hlavně můžou zvýšit riziko nepředvídatelné reakce koně a tím i úrazu.

Za zmínku jistě stojí i biologická ochrana, která spočívá v nasazení přirozených nepřátel much (např. dravé mouchy nebo vosičky), které napadají kukly a živí se jejich obsahem. Tím usmrtí vývojové stádium much ještě před vylíhnutím a zabrání dalšímu množení. Tyto druhy skot nijak neobtěžují, takže jsou pro nás velmi užitečné.

Doplňkové krmné směsi

Krmnou směsí se rozumí směs alespoň dvou krmných surovin, může obsahovat doplňkové látky, a je určena ke krmení zvířat.
Kompletní krmná směs svým složením pokrývá denní potřebu živin a není třeba ji doplňovat.
Doplňková směs má vysoký obsah určitých látek a používá se v kombinaci s jinými krmivy. Nejsou určeny k přímému zkrmování a zvířatům se podávají přidáním do krmiva nebo vody. Tyto doplňkové látky příznivě ovlivňují vlastnosti krmiva nebo, dodávají zvířatům potřebné minerály a látky podporující jejich zdraví a užitkovost, někdy mohou mít i antiparazitní účinek.
Všechny krmné suroviny obsažené ve směsi musí být uvedeny v katalogu nebo v rejstříku krmných surovin.
Při výběru minerálně vitamínového doplňku je nutné vycházet z potřeb našich zvířat, zohlednit jejich věk, užitkovost a zvážit vhodné zakomponování do užívané krmné dávky.

Často jde o doplňky na bází bylin. Velkou oblibu si v poslední době získaly produkty obsahující ostropestřec mariánský.

Ostropestřec mariánský (Silybum Marianum L.)
je statná bodlákovitá rostlina, vysoká 20–150 cm s červenofialovými květy. Užívanými částmi jsou plody (6–7 mm velké nažky) a semena.  Pochází ze Středomoří, Severní Afriky a Asie a zmínky o jejích příznivých účincích při ochraně a léčbě jater jsou staré více než 2000 let.

Ostropestřcový olej je získáván z plodu ostropestřce mariánského lisováním za studena a příznivě působí na stav kůže a srsti, kromě toho podporuje trávení a plodnost. Dalším přínosem je vysoký obsah přírodního vitamínu E, který působí jako přirozený antioxidant. Je bohatý na vitamín E a esenciální mastné kyseliny (obsahuje kolem 60% kyseliny linolové), na rozdíl od například řepkového oleje. V neposlední řadě olej slouží ke zvýšení chutnosti při krmení zvířat.
Zde je důležité připomenout, že ostropestřcový olej neobsahuje látky, které chrání a regenerují jaterní tkáň. Tyto látky jsou obsaženy pouze v plodech.
Pokud tedy chceme využít příznivý vliv ostropestřce mariánského na podporu funkce jater, musíme zvolit přípravek z plodů upravených pouze mechanickou cestou, jako je např. Silyfeed BASIC. Tento doplněk příznivě působí na zdraví zvířat díky přírodním látkám z plodu ostropestřce mariánského, kromě toho je také zdrojem přírodního vitamínu E. Podporuje funkci jater, především produkci a vylučování žluči.

Pastevní sítě

Několik předešlých příspěvků bylo věnováno funkci a částem elektrického ohradníku. Zbývá zmínit další speciální způsob hrazení pro zvířata a ochrany proti predátorům – pastevní sítě.

Princip fungování vodivých sítí je stejný jako u klasického elektrického ohradníku. Funkci vodičů zastávají vodorovná lanka, která jsou doplněna svislými lanky a plastovými nebo laminátovými výztuhami – společně tvoří síť. Uzlová spojení v místech křížení lanek bývají svařená. V horní části počátečních výztuhových sloupků je barevně odlišený hlavicový izolátor, který usnadňuje instalaci sítě.
Sítě jsou na trhu k dostání v různých provedeních, výběr té nejvhodnější závisí na tom, v jakých podmínkách (terén a půda) a pro jaká zvířata bude ohradník sloužit.

Sítě pro ovce a kozy
Sítě si získávají stále větší oblibu, obzvláště v chovech ovcí a koz. Ovce jsou poměrně robustní zvířata, mnohdy je nezastaví ani pletivo, a navíc je před elektrickými šoky chrání silná vrstva vlny. Řadí se tedy mezi málo citlivá zvířata, a proto je pro dosažení optimální funkce ohradníku také nutné zvolit silnější zdroj proudových impulzů (12 V nebo 230 V).
Tyčky u sítí mají buď 1 nebo 2 hroty. Kolíky s jedním hrotem jsou vhodné do kamenité a tvrdší půdy, kam se snáze zapíchne 1 hrot. Kolíky se dvěma hroty jsou určeny do měkké půdy, kde se dva hroty snadno zapíchnou, a především potom lépe udržují stabilitu sítě.
Pro ovce se nejčastěji používá síť o výšce 90 cm, pokud jsou s nimi pohromadě i kozy, nebo mají snahu oplocení přeskakovat, je vhodné použít síť o výšce 105 cm.
U některých typů sítí je ponechána určitá vzdálenost od země pro usnadnění vyžínání trávy a omezení úniku proudu kvůli kontaktu s porostem.

Sítě pro malá zvířata
Sítě s menšími oky jsou velmi vhodným způsobem ohrazení pro drůbež nebo králíky. Zamezují jejich úniku a chrání je před četnými predátory.

Pro snadný vstup do ohradníkové sítě slouží dveře. Zde je požadavkem rychlá a snadná montáž na kterékoliv místo v již nainstalovaném ohradníku. Síť dveří je elektrifikovatelná, ale jsou vybaveny stabilním izolovaným rámem, takže při otevření dveří není nutno vypínat proud.

Sítě proti divoké zvěři
Nejen v odlehlých místech oceníte elektrické ohradníky proti divoké zvěři. Nechrání pouze pastviny s hospodářskými zvířaty, ale lze je využít i pro ochranu polí a pozemků před škodami způsobenými např. divokými prasaty.

V mnoha regionech se poměrně značným problémem pro chov ovcí i skotu stali vlci, proto byly vyvinuty sítě speciálně na ochranu stád proti nim.
Osvědčené komponenty byly sestaveny tak, aby zajistily jak použitelnost, tak účinnou ochranu.
Vertikální plastové vzpěry s dvojitým hrotem, které jsou již ověřené z řady sítí pro ovce umožňují pracovně i časově nenáročnou instalaci a zároveň zajišťují stabilní polohu ohradníku i v kopcovitém a nerovném terénu.
Síťové systému proti vlkům jsou vybaveny zemní páskou bez možnosti elektrifikace, která zabraňuje přirozené snaze vlka podhrabat se pod sítí.
Díky speciálnímu principu +/- sítě, kdy jsou vodiče napojeny pomocí svorek střídavě k připojení ohradníku (+) a k zemnímu spojení (-) produkuje tento systém silnější elektrické impulzy a tím má vyššší účinnost i v náročnějších půdních podmínkách (suchá, písčitá či zasněžená půda).

Plastové tyčky v rozích nebo koncích sítě je potřeba zafixovat k pevným bodům, např. k dřevěným kůlům nebo podpůrným tyčím. Tyto pevné body napomáhají vypnutí sítě po celém obvodu a zvyšují stabilizaci a správnou funkci sítě.
Pro vyšší bezpečnost je vhodné na horní okraj sítě umístit signální třepotavou pásku. Ta působí jako upozornění pro kolemjdoucí osoby a mnohdy dokáže sama o sobě (třepotáním ve větru) zastrašit divoká zvířata.